Relics of Vampires (Diabolik Lovers FF)

AYATO - Chapter 13

Pokračujeme :P Přeci jen Chika nám v té výšce nevydrží věčně XD

Z pohledu Ayata:

,,Ruri?" zopakoval jsem to jméno. Opravdu jsem nad tím přemýšlel, ale nemohl jsem si vzpomenout. ,,Ayato." oslovil mě nevěřícně Kanato. ,,Byla tebou posedlá..." vzdychl Shuu. ,,Á, už vím." vykřikl jsem, když jsem si konečně vzpomněl. Vypadá to, že Nika to pěkně naštvalo. Zamračil svůj hnusný ksicht. ,,Posedlá?" zeptal se, jako kdyby Shuua přeslech. ,,Tak to opravdu ne! To Ayato jí všude pronásledoval!" obvinil mě. ,,Hah?! A proč bych to asi dělal?!" rozkřikl jsem se na něj zpátky. Vypadalo to, že na jeho a mé verzi příběhu něco nesedí. ,,To by mě taky zajímalo!" zařval na mě. ,,Ruri byla moje kamarádka už od dětství! A ty jsi mi ji vzal. Vzal si mi ji! Mojí Ruri!!" řval nepříčetně. Všichni jsme zírali na jeho hysterický výstup. ,,Zešílel." podotkl Kanato. (Zrovna ty máš co říkat Kanato! XD) ,,Moje milovaná Ruri, trávila se mnou každý, každičký den. Od raného dětství až po školní přestávky. Pak ses objevil ty a Ruri mi vzal, ukradl, zabil!" pokračoval dál hystericky. ,,COŽE?!" zařval jsem jelikož jsem netušil, která bije. ,,Co to meleš!" přidal se Subaru. ,,Pokud si dobře pamatuji, tak to bylo naopak." přitakal Shuu. ,,Ruri jsem neměl rád." dodal Kanato. ,,MLČTE!" rozkřikl se již v slzách Nik. ,,Je to pravda! Ne jeden večer u mě proplakala. Že jí sleduješ, že se tě nemůže zbavit." řval dál. ,,Pak jednou řekla, že si to půjde s tebou vyřešit a už se nevrátila. NEVRÁTILA!!! ZABIL JSI JI!!! ZABIL!!!" řval dál a přitom si už šílenstvím rval vlasy. ,,Co to mele?" špitl Subaru tak, abychom ho slyšeli jen my. ,,Nemám páru." špitl jsem zpátky. Najednou se ale Nik uklidnil. ,,Ruri již zpět nepřivedu." kníkl. Utřel si slzy a na obličej se mu vrátil jeho šílený úsměv. ,,Ale donnnnnnnnnnnutím tě, prožít si to samý." rozkřikl se vesele. Upíří silou praštil do oného zábradlí. ,Neeeeeeeeeeeeeeee!" ječela Chika, když se zábradlí začalo lámat. ,,CHIKOOOOOOOOOOO!" zařval jsem a rozběhl jsem se k ní. Nik okamžitě seskočil dolů a zaútočil na mě. Srazil mě k zemi a začal se se mnou prát. Koutkem oka, jsem viděl zpomalený záběr toho, jak Chika pláče, křičí a nakonec padá. Nik se kdákavě smál na celé kolo, během toho, co mě tlačil k zemi. Mé tělo ztuhlo. Má mysl byla úplně prázdná. Můj vztek se vytratil a jediné, co jsem mohl bylo dívat se, jak Chika každou vteřinkou dopadne na konec provazu a uškrtí se. ,,Prásk!" ozvalo se jak se to smrtící lano napnulo. Nik mi nandaval jednu ránu za druhou, ale mě to bylo jedno. Nemohl jsem z ní spustit oči. Zmítala se, ale hned na to se její tělo uklidnilo. Její ruce poklesly. Zbytek jejích šatů volně vlál, i když tu nebyl žádný vítr. Vlasy jí volně padaly na ramena. Její slzy se přestaly ronit a postupně jí zasychaly na tváři. Měla pootevřenou pusu, jako kdyby chtěla křičet, ale nekřičela. Ležel jsem na zemi a díval se na ni. Bylo ticho. Tak strašné ticho.

,,AYATO!" probudil mě výkřik mého jména. Byl to Subaru. ,,VZPAMATUJ SE KRUCINÁL!" zařval ještě. V té chvíli jsem uviděl Shuua jak beží k balkónku, jak následně trhá lano, na kterém Chika visela. Jakmile se lano povolilo, Chika začala padat. Její vlasy a šaty vlály náporem větru. Padala. Tak strašně dlouho padala, bez jediného pohybu. Kanato ji dole chytil do náručí a okamžitě ji spolu se Subaruem rozvázali lano od krku. Nic. Žádný nádech, žádný zvuk ani žádný pohyb. ,,Hej! HEJ!" křičel na ni Kanato. Shuu již tam byl s nimi. Posadil ji na zem, předklonil ji a pořádně ji praštil dlaní do zad. ,,KUCK! KUC-KUCK! KUCK, KUCK,KUCK! začala nekontrolovatelně kašlat, jakmile se prvně nadechla. *Je v pořádku! Žije!* projelo mi hlavou.*Kašle, drží se za krk, pláče a dýchá...* Přesně v tu samou chvílí jsem Nikovi vrazil takovou, že ode mě odlétl. Zvedl jsem se ze země a šel proti němu. Aura, která ze mě teď vyzařovala, stačila k tomu, aby se Nik i přes svoje šílenství, roztřásl strachy. Teď, když jsem věděl, že je Chika v bezpečí, jsem se oddal svému vzteku. Konečně.