Zvrácená poezie §DOKONČENO§

Spojení

Cítila jsem,
jak se naše duše pojí.
Vždyť i tělem jsme k sobě
byli čím dál blíž.

A když jsem se na tebe koukla,
zjistila jsem,
že to je láska, a ne chtíč,
jak jsem si celou dobu myslela.

Víš, tohle jsem chtěla udělat už dávno,
ale nebyla dobrá příležitost.
Věděla jsem, že mě mé city jednou ovládnou,
ale že tak brzy?
Ačkoli mě to nemrzí.

Vím, že máš rád jinou,
že o mě nestojíš,
když však někoho city ovládnou,
rozum s tím nezmůže nic.
A mé srdce ti vyšlo vstříc.

Už se mé city neudržely,
touha a vášeň ve mně byly moc silné.
Místo toho, abych si vrazila,
spojila jsem naše rty v jedny.
Poprvé jsem pořádně ožila.
A jak to tak vypadá, asi naposledy.

Ale i tohle stačilo k tomu,
aby ta vášeň ve mě ožila,
aby vybublala na povrch
ta sopka plná touhy.

Bála jsem se, že ta sopka znovu vybuchne,
ale zároveň v to doufala.
Hezčí chvíli v mém životě
bych jen těžko hledala.

Spoj naše rty,
Spoj naše ruce,
Spoj naše životy,
Spoj naše duše,
Spoj naše sny,
Propleť se mnou své dny.
Spoj naše cokoliv,
co ti je jasné,
hlavně, a to mi slib
- ať naše sopka nikdy nevyhasne.