Bylo 5. prosince, když mi zrovna zazvonil mobil abych vstala, musela jsem. Za chvilku už u mne byla ségra, že se strašně těší na večer. „Co je večer?!“ řekla jsem naštvaně. „Mikuláš!!!“ zařvala sestra do mého stále rozespalého ucha. „No a co?! Ty na Mikuláše snad ještě věříš?“ zeptala jsem se „Přestaň urážet Mikuláše, nebo ti nepřinese dárky!“ řekla moudře. Nasnídali jsme se a ona vedla dále řeči o úžasném Mikulášovi, který přijde večer, bohužel o tom mluvila celý den i na nádraží.
Když jsem dorazila do třídy, byla tam samozřejmě i ta dokonalá Lucka a ta taky nemluvila o ničem jiném než o Mikulášovi, Mikuláš je prostě nový hit. Budu si na to muset zvyknout.
O svačinové přestávce k nám do třídy přišli anděl, čert (strašně strašidelný) a Mikuláš. „Karel neposlouchal učitelku, ale moc pěkně hrál fotbal, stejně tak i Tomáš, ale ten byl na učitelku ještě drzý.“začal Mikuláš číst hříchy a dobré skutky „Co? Já byl drzý?“ zeptal se Tomáš s drzým přízvukem. Takhle ta trojice takhle prošla celou třídu. „Tak se s vámi loučíme“ řekli nakonec „a doufáme, že se do příštího roku zlepšíte,“ a odešli. To udělali, co nejlépe mohli, protože už takhle měla Lucka na krajíčku. „Lucko, nebuď smutná.“ snažila jsem se mluvit klidně „přece kvůli tomu nebudeš brečet!“ bylo mi jí líto, snad poprvé v životě. „Víš, mám doma teď problémy a je to pro mne těžké a ještě když mi začne někdo říkat, co všechno dělám špatně...“ dostala se mi odpověď.
V té chvíli jsem Lucku pochopila, moc dobře totiž vím, jaké problémy mám doma já. A tak jsem řekla „Chápu Tě, také mám doma problémy, ale asi menší než máš Ty,“ zazvonilo a pro dnes, nám skončilo vyučování. Celý den jsem myslela na Lucku, jak má doma problémy a již jsem na Lucku nemohla zapomenout....
ČTEŠ
Nová dívka ve škole
Teen FictionCo se stane, když do třídy přijde nová holka? Sebere mi všechny kamarády, učení jde ještě pomaleji, ale to je jen začátek. Dokážu ji přijmout do třídy?
