Běsnění Vyšších Sil

Chapter 1.

Dnes je 11.12.2017. Vánoce se neúprosně přibližují a moje schopnosti balit a vybírat dárky se zhoršují. Ale o to vůbec nejde, spíš se snažím více soustředit na své vlkodlačí já než na Vánoce. Od tábora se toho změnilo jen pár - každý z naší party je někde jinde, Milan se od nás odsekl úplně, napíše jen párkrát do měsíce. S Katy si voláme, ale nikdy není dostatek času na to, abychom něco zkoušeli ohledně vlkodlaků. Vlastně žijeme normální život, tedy až na mě. Já se věnuji vlkodlakovi co nejvíce to jde.  Dneska je zrovna úplněk, úplněk, který má mé znamení Taurus (býk).  Na dnešek jsem se opravdu těšila, rodiče jdou na oslavu narozenin jejich známých, takže to pro tentokrát bude lehčí. Vlastně ani nevím jak se stalo, že to rodiče ještě nezjistili. Upřímně se přiznám, že nevím co bych dělala, kdyby mě viděli. Asi bych navždy utekla do lesů. Ta představa se mi velice líbil, ale už konec představ, začala jsem cítit sílu úplňku. Jen pro zajímavost, není to tak, že bych se mohla měnit jen každý úplněk, můžu se měnit kdy chci a kde chci akorát někdy si musím dávat pozor aby mě někdo neodhalil. Samozřejmě v úplňku je to silnější. Moje hlava už nevnímala jako člověk, spíše jako vlk. Oči se začaly přeměňovat ze zelené na žlutou. Celým tělem mi projela příjemná energie. Otevřela jsem dveře abych mohla volně vyběhnout ven a zavřela jsem oči. Za zavřenýma očima jsem měla měsíc a cítila jsem lehké šimrání po celém těle. Otevřela jsem oči a byla jsem o půl metru kratší, už jsem byla v podobě vlka. Jelikož jsem vlkodlak, neměla jsem úplně totožnou podobu vlka, měla jsem větší drápy, tesáky a celkově jsem byla větší a mohutnější. Vzpřímeně jsem si stoupla a zavyla na měsíc.  Moje vytí se ozvalo celou vsí. Slyšela jsem, jak se moje vytí rozléhalo a opakovalo asi dvakrát. Na moje volání odpovědělo několik psů, jako vždycky. Psi mě ale moc nezaujali, spíše ten krásný zvuk, který se ozval hned potom. Bylo to vlčí vytí, které jsem naposledy tak blízko slyšela na táboře. Chvíli jsem přemýšlela, jestli se mi to jen nezdálo, ale moje pochyby přerušilo další a další zavytí. Byla tam celá smečka. Na nic jsem nečekala jen mi hlavou na chvíli prolítla myšlenka, jestli to není past, kterou jsem hned zavrhla a rozeběhla jsem se za tou krásnou melodií. Že by tu byl další vlkodlak?