Chapter 8

18 5 0
                                    

Tak vyrážíme.....

Vyšli jsme z jeho chýše a přeměnili se ve vlky. ,,Takhle to bude snazší." řekl mi Ryan hned co jsme se proměnili. Jakmile to dořekl, zavedl mě k nejbližšímu členu smečky. Byl to šedo-hnědý vlk a zrovna organizoval další vlky. ,,Každý tady, jak už jsem ti říkal, má svou roli a taky tu vládne jistá hierarchie. Já jsem nejvýš, potom beta pár, ten má pod sebou hlídače, zbrojníky a stopaře. Hlídači pak mají pod sebou stráže, zbrojníci stavitele a kováře a stopaři lovce. Jo a samozřejmě, každý má pod sebou omegy." vysvětlil mi. Chvilku jsem musela zpracovávat, abych si aspoň polovinu zapamatovala. Mezitím jsme došli k onomu šedo hnědému vlkovi. ,,Tohle je Tommy. Je to stopař." řekl Ryan. Tommy se na mě podíval a kývl hlavou na pozdrav. ,,Buď zdráv alfo." spustil Tommy. ,,Mám vám sdělit kolik už máme úlovků, nebo mám počkat než se vrátíme z lovu?" pokračoval. ,,Ne to je dobré, počkám. Jen tady Emm ukazuji celý náš tábor a ty jsi byl poblíž tak jsme šli k tobě." Povídá Ryan. ,,Aha dobře. Tak já vyrážím na lov. Beze mě by lovci moc neulovili :D." řekl Tommy s úšklebkem. Ještě se podíval na mě a potom utíkal za svou skupinou. Doběhl k nim a něco na ně zavrčel. Pak už jen vyrazil směrem k lesu a za ním zbytek jeho skupiny. Ryan se na mě jen podíval a hlavou mi dal povel, že vyrážíme dál. Prošli jsme okolo poslední chýše pro bety a šli k chýším pro omegy. ,,Sem se jen podíváme. Omegy jen pomáhají stavitelům s opravami chýší a dalším členům smečky v podstatě s čímkoliv, co si poručí. Jinak když nemají nic na práci tak mají volno, ale to se moc často nestává." oznámil mi Ryan. Právě teď Omegy vynášeli zbytky které nikdo nechce a nosili dříví z lesa. ,, Dobře, tak jdeme jinam." odpověděla jsem. Rozhlédla jsem se po celém táboře a všimla si, že tu vlastně chybí strašně moc vlků. ,,Jak to, že tu jsou jen stopaři, lovci, stráže a omegy?" zeptala jsem se Ryana. ,,No, hlídači jsou tu jen přes noc a tak si teď dávají šlofíka. A ostatní jsou s beta párem, mají něco jako civilizační dovolenou. Jsou ve svých  podobách a chodí do měst, na památky a tak dále. Prostě taková mise, aby si jich lidé všímali a nemysleli si, že zemřeli nebo tak něco." vysvětlil mi Ryan. ,,Aha. A jak dlouho budou pryč?"zeptala jsem se. ,,Asi zhruba měsíc. Když jsi vyla a já ti odpovídal, byli zrovna na odchodu. Proto jsi viděla celou smečku." řekl. ,,Jo, to dává smysl. " řekla jsem. Hned na to jsme se rozešli k poslednímu ,,stanovišti,, dnešní prohlídky, tedy ke strážím.

Když skončila celá prohlídka, rozhodla jsem se jít projít do lesa. Ryanovi jsem to už říkala takže vše bylo v pořádku. Vešla jsem z mýtinky kde byl tábor do začátku hlubokého lesa.  Všude byla samá zeleň a celý les byl klidný, tichý, působil tak pro mě jako dobrým útočištěm na pročištění hlavy. Začala jsem klusat po lesní cestičce a potom jsem se odpojila a běžela do hustého lesa. Při běhu jsem na nic nemyslela. Jen jsem vnímala vítr v mé srsti a užívala si ten pocit. Chvíli jsem běžela než jsem narazila na pěkně vyhlížející, asi 4x4 metry čtvereční, mýtinku. Prosvítalo tam Slunce a krásně byly vidět paprsky. Na místě, kam dopadalo slunce stál velký pařez. Kolem něj byl mech a jeho tlusté kořeny se vynořovaly a zanořovaly ze země a naopak. Vypadal tak silně a zdravě, že jsem nemohla uvěřit, že je to jen pařez. Proměnila jsem se do lidské podoby, vytáhla si oblečení a oblékla se. Už oblečená jsem si sedla na ten pařez. Chvíli jsem přemýšlela a pak si na něj lehla. Jakmile jsem byla celým tělem na pařezu, ozval se zevnitř nějaký zvuk a pak se začal celý pařez třást a měnit barvu z hnědé na rudou. Lekla jsem se a vyskočila. Když jsem chtěla seskočit z pařezu, chytily mě jeho kořeny a přitiskly zpátky na pařez. Zděšená jsem začala volat o pomoc, ale nikdo neodpovídal, protože jsem byla hluboko v lese. Když jsem to vzdala, začala jsem pociťovat nesmírnou bolest vedoucí od zad po celém těle. Jakoby mě někdo řezal tisíci noži. Potom jsem už viděla jen samou tmu.....


Ahoj lidi! Dneska jsem se dokopala dopsat kapitolu,kterou jsem měla rozepsanou od té doby co jsem vydala minulou ..... Ale to nevadí. Hlavně že jsem ji dopsala. V příští se dozvíte, jak to bude s Emm pokračovat. Doufám že se vám můj příběh líbí :D pokud ano, nezapomeňte dát hvězdičku, nebo napsat nějaký komentář. Jo a jinak, šťastného Mikuláše! Zatím AHOJ :D

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Dec 06, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Běsnění Vyšších SilKde žijí příběhy. Začni objevovat