Vždycky jsi mi říkal, že je to pitomost. A já se smál s tebou. Byla to pitomost. Jenže ty doteky byly od všech tak strašně nepříjemné, že se to nedalo vydržet. Čím to bylo? Bylo to mým zlomeným srdíčkem? Jak jsi to tehdy poznal? Byl jsi jiný.... A to dost. Tvůj dotek příjemně hřál a tvůj pohled uklidňoval. Sám jsi plaval v problémech ale na tváři jsi měl úsměv a říkal jsi, že všechno bude dobré. Vždycky jsi mi pomáhal. Nezáleželo na tom jak moc byl ten problém závažný. Byl jsi tu pro mě. A pořád jsi, že? Věřím, že na mě pořád dohlížíš. Ale můj mozek tě má navždy za ztraceného. A ty jsi. Jsi navždycky pryč.
Nikdy jsi mi neublížil. Až do téhle doby. Slíbil jsi, že mě nikdy neopustíš. Tak proč jsi právě to udělal?! Chybíš mi.... A vždycky budeš. Miluju tě, ale to ty víš.
Ahoj! Co říkáte na novou ff? Tady by snad aktivita mohla běžet. Je to takový náhrada za Co mi tajíš. Doufám, že se líbí
