Jen jsem tam přimrzle nad ní stál a díval se na ní. Jak si drží svoji pravou tvář kam jsem jí před chvílí udeřil. Je to jako bych se už nedokázal soustředit na určitě věci, které zrovna udělám.
"Kenny..." pocítil jsem lítost a vinu. Kenny ale vstala ze země s přidrženou rukou na tváři a utekla do pokoje. Jako malá.
Šel jsem za ní. Dveře od pokoje byly dokořán otevřené. Postavil jsem se ke dveřím a ani nevešel do pokoje, jak kdyby potřebovala být chvíli osamotě.
"Kenny, mě to moc mrzí." Omluvil jsem se jí. "Myslím to vážně." Seděla ke mě zády na posteli a dívala se z okna a stále si držela svoji tvář.
"Mluv se mnou." Nic neříkala. Otočil jsem se jiným směrem a šel se posadit do jídelny.
"Jsem blbec! Blbec! Blbec!" Říkal jsem si pro sebe a bouchal do hlavy za trest. Zasloužím se trochu pomlátit. Jsem blbec!
ČTEŠ
Heartless 2 [h•s•fanfiction]✔
FanfictionTisíce dnů, několik let a já už budu brzy doma s tebou. cover; @kaylaleighton❤