[flashback]
"Bude v pořádku, pane doktore?" Ten tón jsem znal a nebyl mi příjemný. Byl to ten matčin typický starostlivý tón. Dělala si starosti o Kenny. Já si o ní bál. Byl to ošklivý a nepříjemný pocit.
"Bude v pořádku, je jen malinko nachlazená. Potřebuje odpočívat v posteli." Oznámil doktor máme, zatímco já poslouchal za dveřmi na chodbě. Kvůli Kenny jsem nešel do školy už asi 3 dny. Máma si všimla teprve včera, že je nemocná, když se jí udělalo zle u večeře. Říkal jsem to máme už předtím, že je nemocná... že s ní je něco špatně ale máma si nejspíš myslela, že si vymýšlíme, abysme nemuseli do školy.
Máma i doktor odešli z pokoje a já šel za ni, ikdyz mi máma říkala abych nechodil, protože by mě mohla nakazit. Posadil jsem se vedle ní do postele a chvíli ji sledoval jak klidně spí. Hladil jsem ji malou ručku a po chvíli si lehl k ní do postele a ležel Tak, abych ji viděl přímo do obličeje.
Byla ještě zima tak jsem ještě zaběhl do svého pokoje pro deku a přikryl nás. "Brzy budeš zdravá, Kenny." Pošeptal jsem a pramínek vlasu dal za ucho.
ČTEŠ
Heartless 2 [h•s•fanfiction]✔
FanfictionTisíce dnů, několik let a já už budu brzy doma s tebou. cover; @kaylaleighton❤