..."Hhhh" spokojeně jsem vidala hlásku. Zavřela jsem oči a nechala jeho rty brousit po mém krku. Vůbec se mi do nějakého vztahu nechtělo.. a už v žádném případě zakládat rodinu! Ale s ním .. s tím cizincem jsem se cítila v bezpečí, v teple, prostě ve světě plného šťestí.
"Stačí!!" uvědomila jsem si že se jedná o toho necudníka. "Dobře, hlavně klid!" ustoupil a ruce zvedl na úroveň svého obličeje. "Jak si mohl?!" "My si tykáme?" odsekl. "Ne, omlouvám se.. jen jsem prostě neodolal... a vím jaké to je když se naštve vlkodla-." "ŠŠšš!" zasyčela jsem na toho cizince a prstem mu utišila slova která se líhla z jeho rozdováděných úst. "Mlč" pstem jsem mu přejela po rtech naschvál jsem trochu dolní ret odrhnula.
Pak jsem jen odběhla k oknu a zavřela. "Jak dlouho už zde žiješ?" probodla jsem ho pohledem. "Né moc dlouho madam.. a vy?" "pár let.." odseklsa jsem.
"Ale, brzy budu muset odejít.."
Nevím proč, ale byla jsem z toho usmutnělá. jen jsem na něj nadějně pohlédla a po té smutně zklopila hlavu.
"Co se děje drahá?" přiklekl a pohlédl mi do očí.
"Já..já našla jsem si někoho kdo ví co jsem zač! nevadí mu to... protože ví co to je za bolest .. žije to samé co já.. navíc se známe sic jen chvíli..ale i přesto.. teď má odejít!?!" Jedna slza za druhou pomalu ztékaly po mích tvářích.
"Zas tak dlouho se neznáme.. tak proč ty slzy při loučení?" pousmál se a něžným tahem palce mi setřel slzy. "Hah" zasmála jsem se na něj a uvědomila jsi , proč ten pláč, vzlyk a smutek? .. tu otázku jsem radši přeslechla. Zvedla jsem se a šla se podívat z okna.
Jak se mi mohl tak rychle dostat do hlavy? Nemůžu o něm nic říct... neznám ho tak dlouho.. ale, třeba je vážně takoví ... ten poddruh jenž se poflakuje a střídá holky jak se mu zachce... nevím čemu věřit... radši ničemu.
z přemýšlení mne vytrhl ten neznámí. "C-co se děje?" vyjekla jsem když na mě poukázala prstem ať mlčím. "ŠŠššt!" a položil mi prst na rty. "tiše! ty je snad neslyšíš?!" špitl na mě vyděšeně ,ale zároveň spokojeně. "Proč? co se děje? kdo jsou zač a co chtějí?" nechápavě jsem ho odsekla. "Chtějí mě!" podíval se na mě a v tu chvíli se mi zastavilo srdce. "Co je? co se děje....-." Jako by se zastavil svět.. Připomnělo mi to tu děsivou vzpomínku na moje narozeniny. Všechnu tu hrůzu jsem si promítla ještě jednou a ještě jednou..
"Tak co se děje?!!" zatřásl se mnou ,jako bych pro něj byla pouhou panenkou. Jen jsem na něj zase pohlédla a zírala. "Tak co se děje...ani nevím jak se jmenuješ?!" zmateně na mě řval. "Jméno mé je Isabelle Violet Goodwin a tvé?" poměrně s klidným hlasem jsem se optávala. "Jde nám skoro o život.. čas na seznamování bude za chvíli!".
Chytl mě za ruku a proskočil se mnou oknem ven.
V okamžení toho doskoku se mnou trhl a utíkal k vlakovému nádraží.
"Tak poběž Vii!!" hnal mě. "Nenazývej mne Vii!" uraženě jsem se ohlédla."Nebuď pořád taková tvrdá a naplněná pýchou!" vážně se na mě podíval. "Já už ,ale jiná nebudu..Bojím se znovu otevřít srdce a být milosrdná jako dříve! jestli ti to nevyhovuje.. budu se snažit to změnit" .. Jen na mě roztomile pohlédl a uculil se.
Z pohledu Violet
- Co si o sobě vůbec myslí? zrovna on mi bude dávat rady do života!! To bych spíše já měla dát trochu reality do té jeho vymité hlavičky!!! Ahh!! už to dál nesnesu... ale , ten jeho sladkej úsměv.. pohled.. Uuh! hned vypustím z hlavy všechny ty jeho nedokonalosti a všechno to špatné se změní v to nejlepší! Ahh... -
Z pohledu .... dosud neznámého
- Je to krátká chvíle co jí znám.. ale, začínám ji mít rád. Nevím čím to je, ale něčím mě přitahuje. S ní se cítím tak .. tak naplněný!! Bez zábran!!! prostě jsem sám sebou.. Je nádherná.. až na to že se chová jako opravdová "Panička" . Ale, při pohledu na ní vidím jen to dobro, tu krásu která z ní sálá do dálky... ale, dost kochání se pohledem na ni.. určitě si o mne klade jen samé špatné věci.. Je pravda že jsem choval jako opravdové "prase" když se změní ona já bych se měl také změnit...
..... Na nádraží jsme rychle naskočili do nejbližšího vlaku a vyjeli neznámo kam.... Nastal čas dobružných cest po celém světě...
*Děkuji za přečtení:)) vote a koment potěší:))*
