All i ever need✔️ [FF Marcus Gunnarsen]

1.

flashback*

Hned, jak jsem vešla do velké budovy, přiběhl ke mě blonďák s viditelnýma hnědýma očima.
,,Ahoj, jsem Marcus ty jsi tu nová?" zeptal se jakoby to nevěděl.
,,Jo, jsem tu nová. Nevíš kde je 6.C?" odpověděla a zeptala jsem se zároveň. ,,Jasně, pojď zamnou. Chodím do 6.C taky." usmál se na mě, chytl mě za ruku a táhl po schodišti nahoru.

,,Tady. Sedni si"  ukázal na prázdné místo. Poslušně jsem si sedla a on se posadil vedle mě. Začali jsme si povídat o našich zájmech a znáte to. Prostě o tom, co nás napadlo.

*end of flashback*

Dnes jsou to přesně 3 roky, co se a Marcusem znám. Jsme nejlepší kamarádi, a za to jsem strašně ráda. Klidně bych vám odpřísáhla, že lepšího člověka neznám.

,,Yasmin" drknul do mě Marcus a probudil mě z mého spánku. Rychle jsem se zvedla a to už na mě celá třída hleděla a učitel mračil. ,,Omlouvám se pane učiteli." sklopila jsem zrak k zemi. ,,V pořádku Condlerová, příště dávejte pozor." otočil se k tabuli a začal na ni něco psát.

,,Teda, to už je asi po pátý co takhle v hodině spíš a pokaždý ti řekne to stejný. Jak to děláš?" šeptl na mě Marcus a potichu se usmál. ,,To víš, asi mě má rád" usmála jsem se taky.

,,Já tě mám taky rád" široce se na mě usmál a já mu úsměv oplatila. ,,Já tebe taky ty trdlo" otočila jsem se a začala psát zápis na tabuli do sešitu.

"Crrrr" konečně zazvonilo. Marcus odběhl za Martinusem do vedlejší třídy. No a to by nebyl on kdyby mě neodtáhl sebou.

Místa kde se mě rukou dotýkal, hořela. Proudila mnou vlna tepla. Měla jsem zvláštní pocit. Co to asi znamená? Přestala jsem na to myslet.

Když jsme si dopopovídali s Martinusem, vydali jsme se do třídy.
Zrovna jsme měli matiku. Nenávidím ji.

Skončila škola a já se s Marcusem vydala do cukrárny. ,,Jednu vanilkovou zmrzlinu a jednu čokoládovou." řekl Marcus prodavačce. Moc dobře ví,  jakou zmrzlinu mám nejradši. Zaplatil a podal mi kornoutek vanilkové zmrzliny.

Já už měla zmrzlinu dávno v sobě, zatímco Marcus ještě ne. ,,Už nemůžu." zastavil se u koše. ,,Ne nevyhazuj jí. Já ji za tebe sním" nabídla jsem. On mi jen zbytek zmrzliny podal a já ho do půl minuty snědla.

Najednou se Marcus začal smát. Vůbec jsem netušila o co jde tak jsem se zeptala ,,Čemu se tak tlemíš?" On jen natáhl ruku a z rtu mi otřel kousek zmrzliny. Chvíli jsme tam jen stáli a já se vpíjela do jeho čokoládových očí. Nastalo trapné ticho, všichni známe, hrůza. Marcus odvrátil zrak. ,,T-tak asi půjdem ne?" usmál se na mě a odhalil řadu bílých zubů. Bože, má tak krásný úsměv.

,,J-j-jo" vykoktala jsem ze sebe a pokusila se o úsměv. Najednou udělal něco, co jsem vážně nečekala. Chytl mě za ruku a propletl prsty mezi mé. Zčervenala jsem. Rychle jsem si odvrátila obličej aby to nebylo vidět.

Když jsem se koukla na Marcuse, jen se usmíval. ,,Nechceš k nám? Podívat se na nějaký film?" prolomila jsem trapné ticho. ,,Jasně,  proč ne" usmál se na mě.

Když jsme došli k nám domů, zakřičela jsem přes celej dům jestli je někdo doma. Nikdo se neozýval tak jsem spokojeně vyzvala Marcuse ať jde dál a sundá si boty. No, to by nebyl Marcus kdyby se ihned nerozběhl k ledničce a nezačal mi jí vyžírat (😂)

Po chvilce Marcus vytáhl pití z lednice a popcorn z mikrovlnky. Šel si zamnou sednout. Ještě než začal film, Marcus se už ládoval popcornem ani se semnou nerozdělil. ,,Hej! Dej to sem." vypískla jsem. ,,Za co?" usmál se na mě úchylným výrazem. ,,Hele na nic nemysli." odbyla jsem ho. Jen sklopil hlavu k zemi a potom dodal ,,Tak nebudeš mít popcorn, tím líp pro mě" začal do sebe cpát hrsti popcornu. ,,Arghh..fajn, co chceš?" zeptala jsem se ho. ,,Pusu. Pusa na tvář bude jedna hrst popcornu. Pusa na pusu klidně celej." začal vyprávět. ,,To mě ani nehne. Nechceš toho nějak moc?" probodla jsem ho pohledem. ,,No taaak, nebo chceš zlechtat?" natáhl po mě ruce a už mě lechtal.

,,N-ne M-arcusi p-prosím" různě jsem sebou mrskala a snažila se Marcusovi nějak proklouznout. ,,Ale bude pusa." nachvíli mě přestal lechat. ,,Ale jen na tvář." ,,Dobře" usmál se a nastavil tvář (😂)

Nějak se mu povedlo uhnout a místo tváře jsem mu dala pusu na pusu. Bylo to docela příjemné. Svými rty pomalu pohyboval na těch mých. Dlaní mě hladil po tváři.
Já byla jen v šoku a absolutně nevěděla co dělat. Prostě se moje tělo vyplo, a jen jsem spolupracovala. Domem se rozlehl zvonek. ,,Sakra kdo může rušit tak krásnou chvilku?" odtáhl se. ,,Já tam dojdu" zvedla jsem se z gauče a šla ke dveřím.

,,Ahoj Yas" obejmula mě kopie Marcuse. ,,Ahoj Martinusi." objetí jsem mu oplatila. ,,Je tu Marcus?" zeptal se a porozhlédnul se po domu. ,,Jo je na gauči. Pojď dál." pobídla jsem ho. ,,Dlouho se nezdržím, potřebuju aby semnou šel Marcus okamžitě domů. Zavolej mi ho prosím." falešně se na mě usmál. Já jen protočila očima a zavolala ,,Macu! Vem si věci je tady Martinus."

,,Už jdu." křikl z obýváku. Otočila jsem se na Tinuse. ,,Tak jsem tady co je?" zeptal se Mac Tinuse. ,,Máme jít domů. Pojď." pobídl ho a Marcus přikývl.
,,Tak pa, zlato" usmál se na mě Mac a věnoval mi jemný polibek do vlasů. Musela jsem se červenat jako rajče.

,,Pa" stačila jsem ze sebe vyhrknout než Tinus zavřel dveře.
Panebože.. on mě řekl zlato? No to snad není pravda. Asi se rozteču.
Nevím proč, ale mám pocit že jsem se do něho zamilovala. Ano, přiznávám to.

*

Další den jsem jako naschál zaspala. Mamka nebyla doma takže mě nemohla vzbudit a můj budík se pokazil. Super. Přišla jsem o němčinu a tu mám ráda.

Rychle jsem na sebe hodila růžové tričko s nápisem Princess a černé roztrhané džíny. Pak už jen mikinu přes hlavu (černou). Vyběhla jsem z domu a běžela směrem ke škole.

*

Byla jsem před třídou. Vešla jsem dovnitř a hned se učitelovi omluvila.
Ten mi řekl ať se posadím do lavice. Hned co jsem se otočila na své místo, viděla jsem Marcuse jak vedle něho sedí nějaká zrzka a o něčem si povídají a usmívají se.

Krev se ve mě vařila. Žárlím? Ano.
Šla jsem směrem k nim. ,,Ahoj Macu" usmála jsem se na něj.
Ten se ani neotočil a skvěle mě ignoroval. Hmm tak super.

Jak hodina skončila, ihned jsem vzala Marcuse za ruku a táhla ho pryč. ,,Proč si mě ignoroval a vůbec kdo je ta holka?" zeptala jsem se docela naštvaně. Zatímco on se koukal směrem do třídy na tu holku.
,,Marcusi!" zamávala jsem mu před očima.

,,Jo. Jmenuje se Mellanie. Je tu nová" řekl. ,,Aha. A to se teď semnou nebudeš bavit?" zeptala jsem se ho, ale myslím že mě stejně nevnímal. ,,Promiň, musím jít za Mellanie" odešel.

Děláte si srandu? On mě vyměnil. Ještě včera mi řekl zlato, a ta pusa. Rozbrečela jsem se. Prostě jsem nezvládla udržet to. Dala jsem slzám volný průběh a nezajímalo mě, že se na mě všichni koukaj.

,,Yasmin?" ozval se zamnou známý hlas.

Ahojte, tohle je příběh o kterém jsem mluvila. Příběh "Make a wish" je pozastaven kvůli tomuhle příběhu. Chci se teď věnovat tomuhle, ale vrátím se k němu slibuju.
-Karolin G.🌹