Nikdy Ti nepodlehnu

3. kapitola

Jsem ve velkém obchodním centru a jdu k Markovi.
,,Ahoj zlato" dal mi pusu
,,Ahoj Marku" pozdravili jsme se
,,Tak kam chceš jít jako první Gábi?"
,,Nevím, můžeme zajít třeba na kávu?"
,,Jo to by šlo. Tak pojď"

,,Hele lásko já si ještě dojdu na záchod než půjdeme jinam" oznámila jsem Markovi, když jsme dopili kafe.
,,Jo jasně já tu na tebe počkám" s touhle Markovo větou jsem odešla

Když jsem vyšla ze záchodu tak nikde nebyl.
Zabrněl mi mobil tak jsem se koukla kdo mi napsal. Mark.

Rozklikla jsem kolonku s Markem a viděla to nejhorší co jsem mohla.
Líbal se tam s nějakou holkou.

Rozhlédla jsem se po okolí a uviděla ho.
Mark ke mě běžel, ale já se k němu otočila zády a šla jsem pryč.
Najednou mě někdo chytl za ruku.

,,Počkej lásko. Není to tak jak vypadá" snažil se mě Mark zastavit.
,,Ne už ti nevěřím. Nech mě být"
,,Ale notak lásko. Já tu holku vůbec neznám. Ona se najednou na mě vrhla. Vždyť víš, že miluji jen tebe a nikdy bych tě nepodvedl" koukal se mi u toho smutně do očí
,,Jo já vím" sklopila jsem hlavu dolu
,,Promiň lásko. Odpustíš mi prosím?" Koukl se na mě se štěněčím pohledem.
,,Mám na výběr?" zeptala jsem se ho s uchechtnutím
,,Děkuji lásko" dal mi pusu a šli jsme ruku v ruce do nějakého obchodu.

Po cestě jsme si povídali o všem možném. Do jakého všechno půjdeme obchodu, co budeme dělat až vše nakoupíme a podobně.

,,Počkej ty kurvo. Co se motáš okolo mého kluka!" zakřičela na mě neznámá holka. Počkat já ji už viděla, ale kde. Jo už vím na té fotce s Markem.
,,Co meleš? Vždyť je to můj kluk." odpověděla jsem jí.
,,Jo a jak to, že se teda se mnou líbal?"

Na to jsem už neodpověděla a odstrčila jsem od sebe Marka.
Obě jsme se vraždili pohledem.
Už jsme na sebe chtěli vystartovat, ale něčí hlas nás zastavil.
S tou kurvou jsme se nastejně podívali na Marka.

,,Tak si vyber Marku" řekla jsem už nedočkavě.
Mark se na mě jen nechápavě podíval.
,,Vyber si s kterou teda chodíš a jakou miluješ" dodala jsem, aby už pochopil.

To si snad ze mě dělá prdel, že váhá.
No nic. Rozseknu to teď s ním a pak to bude zase jako dřív v pohodě.

,,Hele víš co? Nestojím o kluka, který bude přemýšlet o tom jestli se mnou chce být nebo ne. Takže sbohem a hodně moc ocenim, když mi už nebudeš lézt na oči." S touhle větou jsem odešla.

Když jsem přišla domu tak jsem hned skočila do své úžasné postýlky a začala brečet. Bože jak já toho debila nenávidím.

Neznámé číslo: ,,Ahoj jsem Laura. Sehnala jsem si na tebe číslo od Marka. Doufám, že ti to nevadí. Vím, že mě teď asi nenávidíš, protože jsem ti "přebrala" kluka, ale je to jinak. Ráda bych ti vše vysvětlila."
Já: ,,Ahoj...hele moc na tebe nemám náladu, ale děkuji ti, že jsi mi ukázala jaký opravdu je."

Půl roku jsme si spolu psaly, chodili jsme ven a staly se z nás hodně dobré kamarádky. Je vážně fajn. Vysvětlila mi jak to bylo s Markem, ale dohromady už jsme se nedali.

BEEP BEEP BEEP BEEP...

Probudil mě otravný zvuk mého budíku.
Sakra to byl, ale divný sen.

*******

Ahoj tak co si myslíte o jejím snu?
Není to zvláštní, že se jí hned o něm zdá?
Napište mi svůj názor budu ráda.