Nikdy Ti nepodlehnu

6. kapitola

BEEP BEEP BEEP BEEP

Ráno jsem se zase vzbudila na svůj otravný budík. Bože jak já ho nesnáším. Ještě, že je dneska aspoň pátek. Chvíli jsem ještě ležela ve své posteli a přemýšlela jestli se mi v noci něco nezdálo. Na nic jsem nepřišla, tak jsem se zvedla a šla udělat do koupelny svou raní rutinu.

Když jsem ji měla hotovou, tak jsem si oblékla černé kalhoty a růžový crop top. Ještě jsem naházela nějaké věci do tašky a upravila se. Rozhodla jsem se, že si s Jonasem ještě promluvím o tom včerejším večeru.

Když jsem si byla jistá, že můžu jít do kuchyně, tak jsem uslyšela divný hluk. Opatrně jsem sešla dolu a uviděla jsem, jak táta dal pěstí Jonasovi.

,,Jone jsi v pohodě?" rychle jsem k němu přiběhla, když se skácel k zemi. Neodpovídal, tak jsem se zaměřila na 'otce'.
,,Co ty si sakra o sobě myslíš? Celý dny nejste doma a když jste, tak ho mlátíte! Tohle už je moc!" vyjela jsem na něj, ale hned jsem toho litovala. Schytala jsem takovou ránu, až jsem druhou schytala o zeď.

Jakoby nic se ke mě rychle přiblížil a vytáhl mě za vlasy na nohy. Táhl mě za ně k topení a rozpřáhl se, že mě na něj hodí, ale brácha ho naštěstí zastavil.

Dal mu párkrát pěstí a otec se skácel k zemi. Tuto chvíli jsme využili k útěku. Rychle jsme doběhli pro Lucy a šli do školy. S Jonasem jsme se rozhodli, že si najdeme vlastní bydlení a všichni tři se přestěhujeme.

Ve škole to utíkalo pomalu. Ale když skončila, tak jsem šla ke Kate, kde jsem měla sraz i s Jonasem. Byly jsme domluvený, že s sebou přivede i Lucy a koukneme se na byty.

Pár jsme jich našli a máme domluvenou na zítra schůzku s majiteli.

Kate nám nabídla, že zatím můžeme zůstat u nich doma. Její rodiče byly moc hodný a nevadilo jim to. Řekli nám, že můžeme zůstat jak dlouho chceme.

S Jonasem jsme šli domu pro nějaké věci a Sama. Lucy jsme zatím nechali u Kate. Doma naštěstí nikdo nebyl, takže to bylo jednoduché.Vzali jsme nejpotřebnější věci a rychle jsme šli ke Kate.