♥TomTord Together till the End [EW CZ ] ♥

6. Kapitola

(https://www.youtube.com/watch?v=rlPg8XCVkqI  -> osobně doporučuji <3)

Pohlédl jsem na display mobilu co mi ozářil obličej a zasáhl mé citlivé oči "3:58" pak jsem obrátil pohled k oknu, venku vládla oranžová světla pouličních lamp.Po tvářích se mi začali zase kutálet slzy aby nahradily stopy těch již zasychajících. Proč mi to aspoň nemohl říct do očí... mluvil jsem sám k sobě jako by to mělo vůbec smysl. Schoulil jsem se do klubíčka ke smuchlané peřině vedle mě a snažil jsem se zahnat slzy. Probudil jsem se udivený tím že jsem dokázal usnout, podíval jsem se z okna na zrovna vycházející slunce. Zřejmě jsem nenaspal dost... Chtěl jsem vstát ale všiml jsem si Otevřeného Laptopu. Do Norska...říkáš..možná by nebyl špatný nápad přijet za ním a vyřídit si to s tím zmetkem osobně. škodolibě jsem se usmál nad tou hloupou představou a zašel jsem si dolů do kuchyně, do sklenice jsem nalil čistou vodu abych spláchl ten pach alkoholu.V průběhu Rána to bylo normální... hrál jsem zuřivé melodie na kytaru,Pil jsem co jsem unesl, vyhýbal se celé existenci lidské rasy.. normálka.Spíš jsem se divil že se Matt a Edd neprobudily.  Napadlo mě že bych do toho zasranýho Norska jet mohl.. Nechci ho vidět jen mu chci jednu vrazit.. přesvědčoval jsem se v mysli abych si nemyslel že toho zukurvenýho komunistu snad chci přivést zpět. Hodiny v kuchyni ukazovali "6:19" a s Alkoholem v žilách moje odhodlání roste. Vběhl jsem do pokoje a začal si hledat lety do Norska, Přesně za hodinu mi odlétalo letadlo a já začal balit kufr. Oblékl jsem si Kabát co jsem našel náhodně na věšáku, černý trochu delší a ještě jsem nechal na lince vzkaz  "odcházím, budu v pohodě, možná se vrátím, nešmatlejte na Susan. -Tom"  Zabouchl jsem za sebou dveře a doslova jsem letěl na letiště. V letadle jsem chvíli spal, měl jsem podivný sen co si jen matně vybavuji. Vyšel jsem z velké budovy a prohlížel si okolí Osla. Věděl jsem moc dobře že tu někde bude.Několika účelový kufr jsem si dal přes záda a ruce jsem si dal do kapes. Vyrazil jsem odvážným krokem který se během sekundy změnil v ucuknutí, zastavil jsem se a těžce vydechl. Procházel jsem Oslem a prohlížel si různé ulice a Norské nápisy kterým jsem absolutně nerozuměl. Prošel jsem kolem budovy které mě ozařovala růžovým světlem, pohlédl jsem na ni. Výlohy byli zatažené hádám sametovými závěsy a světlo které mě osvětlovalo byl nápis "kjønn". Co to kur- radši jsem jen zakroutil hlavou a šel dál. Už se pomalu stmívalo a kolem mě padali poměrně veliké vločky. Rozhodl jsem se dát si horkou čokoládu a tak jsem ji taky hledal. Cestou jsem se zamyslel na tolik že jsem absolutně nesledoval okolí, má hlava mě nutila myslet jen na něj. Proč. Měl jsem pocit jako bych chodil v kruzích ale mě to nezajímalo chodil jsem dál. Začal jsem uvažovat o tom jak mu co řeknu, jakou scénu udělám, po tváři mi stekla další slza a já ji zuřivě utřel. kéž by se tohle všechno nikdy nestalo. Povzdychl jsem a zrychlil krok do někoho jsem narazil, vyděšeně jsem ze sebe vykoktal chabé "P-pardon." načež se ozvalo "det er greit..T-tedy chci říct to je dobré." T-Ten hlas- osoba do které jsem zběsile narazil se na mě otočila a naše pohledy se setkaly. "T-Tor..-" Sevřel mě v objetí aniž bych stihl doříct jeho jméno. Chtěl jsem se vzepřít.. vážně jsem chtěl. Objal jsem ho nazpět a v jeho náručí jsem se rozvzlykal. Oba jsme sklouzli po nejbližší zdi na zem v objetí, nemohl jsem přestat brečet. Když naše křečovité objetí aspoň trochu povolilo podíval jsem se mu znovu do šedivých očí. "p-proč..?" více jsem ze sebe bohužel nemohl vykoktat. "M-moc mě to mrzí, J-já, zpanikařil jsem..M-mám z toho strach.." "zkurvenej komouši" podíval se na mě nevěřícně a já se škodolibě usmál přes mrznoucí stopy slz na mých tvářích. Utřel mi rukávem  tváře. "to bylo přímo do srdce". zasmáli jsme se a já se na něj podíval přísně. "co ta nečekaná změna výrazu ?" měl tázavý výraz a mezitím co bych mu to měl vysvětlit tak jsem mu vrazil facku. Trochu se otřásl a rukou si chytl zasažené místo. "To je za to že jsi odešel jako zbabělec a za to že jsi naprostý Kretén"řekl jsem mu to na rovinu. Tord nasadil něco podobné ublíženému výrazu a já se mu přitiskl na rty zatímco jsem mu vrhl ruce okolo krku. Na chvilku jsem se odtáhl "a tohle je protože můžu" řekl jsem než jsme se k sobě zase přitiskli. Do polibku se lehce usmál, polibek mi vracel a prohluboval ho.Objal mě okolo pasu zatímco jsme se tam líbali asi v osm hodin večer na zemi u zdi a padal na nás sníh.Když jsme se za nějakou chvíli odtáhli podíval se na mě. "taky tě nesnáším" Řekl ironicky a já mu stejně tak i odpověděl "škoda protože já tě miluju" poznamenal jsem a on si mě přitáhl do objetí.Usmál jsem se. Bože je možné někoho tak nesnášet a milovat zároveň? Když jsme se po dlouhé době zvedly stále jsme byli u sebe a nějak se objímali nebo drželi.Došli jsme o kousek dál ke stánku kde mi Tord za pomocí své magické Norštiny koupil horkou čokoládu pro nás oba. vzal jsem ji do dlaní a napil jsem se ale hned na to jsem se odtáhl od hrníčku a zkousl si jazyk "horký!" řekl jsem šišlavě  zatímco jsem si kousal jazyk. Tord se tomu jen zazubil a políbil mě na tvář. "to mě mrzí" zasmál jsem se. zbytek noci jsme prochodili v parku u hroké čokolády kterou jsem se asi třikrát polil. Povídali jsme si o věcech o tom co na tom druhém nesnašíme ze začátku to mělo být co milujeme ale zvrhlo se to. několikrát jsme se u toho líbali smáli mlátili se navzájem. Spolu jsme spadli do sněhu kde jsme nějakou dobu leželi a probírali techniky Jedení banánů, vždy když kolem nás někdo prošel hodili jsme po nich sníh.Cítil jsem se v bezpečí. "Miluju tě" zašeptal se "já tebe přece taky" políbil mě ležící ve sněhu.

Počet slov: 1005
Prosím odpusťte mi možné hrubky >-> případně to opravím ^^