/epilog/

1K 70 7
                                    

-o pět let později-

"Tati, proč je nebe modré? " zeptala se malá holčička svého tatínka. Měla černé vlasy s bílými konečky. Byla výjmečná.

"Protože by zelené nebylo tak krásné. " odpověděl Finn. Jeho vlasy spočívaly na trávě, kde ležela i jeho dcerka.

"Kde je babička? " děvčátko se posadilo. Babičku nikdy nepotkala, ani o ní nic nevěděla. Tatínek o ní nemluvil. Ani maminka.

"Je pryč. " odpověděl kudrnáč a také se posadil. Měl slzy v očích, které se jasně leskly denním světlem.

"Byla hodná? " zeptala se dívka a sedla si tatínkovi do klína.

"Byla výjmečná. Tak, jako ty Amelie. " usmál se Finn a pohladil děvče po vlasech.

Konec.

Finn Wolfhard (DOKONČENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat