Blue sky

Slečna populární

Elisininy narozeniny, zápis první

Můj život byl perfektní, měla jsem hromadu přátel, měla jsem tu nejlepší partu na světě. Užívala jsem si svého mládí, jak jsem považovala za správné.

Dnes oslavovala má nejlepší kamarádka osmnácté narozeniny, byla z velice bohaté rodiny. Měla cokoliv na co si ukázala. Měla kluka, takového jakého chce každá holka na škole. Tvořili ten dokonalý pár, který obdivují všichni a všichni touží sedět u jejich stolu.

Nedá se říct, že jsme si byly vždy tak blízké, vše nosily stejné a trapně se smály jen tak. Možná to byl mezi námi velký rozdíl, ona byla ta populární a já jen její kamarádka. Ale i přesto že jsme nedělaly věci, co dělávají nejlepší kamarádky, znaly jsme naše tajemství. Byly jsme spíš kamarádky, když jedna potřebuje druhou, věrné. Ona měla svoji partu přátel a já svoji. Někomu ani nedošlo, že jsme nejlepší kamarádky. Panovala mezi našimi party rivalita, ale i tak jsme dokázaly tajně si lézt do pokojů a řešit spolu svoje problémy.

A tady vše začalo na narozeninové party mé kamarádky od dětství.

„Tak jsme tu." Zakřičela jsem na partu holek, co seděly se mnou v autě. Před námi stál obrovský dům, z kterého doslovně řvala hudba.

Vystoupily jsme z auta, některé už měly v ruce láhev s alkoholem, musela jsem se ušklíbnout. Jdu na oslavu vůdkyni rivalské party a přitom jsme kamarádky, jak nelogické.

„Tak jste tady." Usmál se na nás kluk u vchodu a objal dívku, co stála za mnou. Další zamilovaný pár, co se do měsíce rozejde. Vkročila jsem do obýváku, kde se všichni na sebe lepili. Protočila jsem nad tím oči, na to abych se přidala, jsem byla ještě střízlivá. 

„Už je vaše parta tady?" Otočila jsem se za velice známým hlasem.

„Dnes nikoho neojedeš." Vyprskla jsem.

„Kdo mi to zakáže?" Uchechtl.

„Já ti to říkám, idiote." Zamračila jsem se. 

„Ty si dnes ještě nepila, že jsi tak nevrlá." Ušklíbl se a podal mi kelímek, co držel v ruce.

„Dík." Zamumlala jsem. Usmál se, věděl, že kdyby někde cekl o našem „románku", tak bych ho zabila.

„Pořád stejná." Usmíval se dál.

„Jdi si radši najít svůj úlovek na dnešní noc." Protočila jsem oči nad ním.

„Už jsem ho našel." Otočila jsem se za směrem, kterým se díval.

„Proč zas z mojí party?" Povzdechla jsem si.

„Mají hezké zadky, spíš máte a ty náramky jim fakt seknou." Znechuceně jsem se na něho podívala.

„Debile." Vyprskla jsem.

„Taky tě miluju." Vydal se ke svému úlovku. Další holka, co se do něho zblázní a bude básnit jen o něm, nejoblíbenější kluk na škole, stálo to dost úsilí,  jen abychom dostaly pozvání na jeho party.

„Vítám tě tu." Otočila jsem se na Elisu, co stála ve dveřích.

„Podle tvých představ." Povzdechla jsem.

„Ano, podle mých představ." Přitakala.

„Neviděla si Paula?" Zeptala se mě se starostí, zakroutila jsem hlavou.

„Nemohla by ses po něm podívat, vůbec jsem ho tady nezahlédla." Vypadala vystrašeně.

„Podívám se po něm." Obešla jsem ji a kopla do sebe ten zbytek, co zbyl v kelímku. Cestou jsem si skočila ještě pro další nápoj, fakt jsem si potřebovala zlepšit náladu a dostat se do stavu, kdy mi vše bude jedno.

Vyšla jsem po schodech do vrchního patra, mohla bych se tady ztratit, kdybych to neznala tady. Otevřela jsem dveře do první ložnice a hned jsem je co nejrychleji zavřela, tak tohle jsem nepotřebovala vidět, jak si to ten debil rozdává s tou blbkou, co o něm bude básnit a já to budu poslouchat.

Přešla jsem radši k dalším dveřím a doufala, že něco podobného se nebude opakovat, ale to jsem se pěkně mýlila. Zůstala jsem tupě zírat na Paula, co se tam muchloval na posteli s holkou, nemohla jsem zapomenout, že jsou jen ve spodním prádle.

„A do prdele." Řekla jsem a dala ruku přes pusu, hned se na mě oba dva otočili.

„Sakra." Paul hned z ní slezl a začal hledat oblečení po pokoji.

„Klid šéfová, chodí přece s Elisou." Svůj pohled jsem z něho přenesla na dívku, která promluvila. A do prdele, jestli to Elisa zjistí, tak mi vyhlásí válku.

„Co se to tady děje?" Ne, že ne, že Elisa nestojí za mnou. Zavřela jsem oči a prosila, aby tam nestála, otočila jsem se na Elisu.

„Sakra." Zanadávala jsem, když jsem na ni pohlédla a uviděla, že je celá červená vzteky.

„Paule." Zaječela, až mi z toho zalehly uši.

„Eliso, já ti to vysvětlím." Ozval se Paul, ale zmlkl, protože jsem se na něho podívala.

„A ty." Ukázala na mě a já věděla, že je opravdu mega zle.

„Ty a tvoje děvky, byly jsme kamarádky, kamarádky od dětství, dokud sis neudělala tu partu a nestala ses slavná, protože si nejoblíbenějšího kluka poslala někam a potom jste spolu jeli na chatu, jen vy dva. Úplně ses potom do něho cvokla a teď si řekla jedné té své úžasné kamarádce, ať se vyspí s mým klukem. Proč mi ničíš život? Proč mě tolik nenávidíš?" Řvala, až tak že hudbu vypnuli a většina stála na schodech a v chodbě a čekali na mojí odpovědět.

„Já že tě nenávidím, jsem snad její matka, abych ji rozkazovala? Co jsem ti jiného provedla? Pokud vím, tak si řekla, že na střední půjdeme každá svým směrem a tehdy jsem ti chtěla říct, jestli nechceš patřit do mé party, ale ty ne, že musíme každá sama. Potom si začala do mé party rýpat, tak co jsem měla udělat? Protože nás vzali na party starší kluci?" Nenechala jsem si to líbit.

„Vždycky si byla tak dokonalá, všichni tě milovali a já byla ta druhá odstrčená. Seber si tu svoji partu a vypadněte, hned." Zakřičela a já věděla, že mi tímhle vyhlásila válku.

„Jdeme." Rozkázala jsem a prošla kolem Elisy. Ostatní šly za mnou a dívaly se na ni nenávistným pohledem. Dole jsem odtrhla jednu holku z party od kluka, jen se na mě nechápavě podívala a šla za námi.

„Je to pravda?" Zahleděla jsem se do očí toho debila. Jen jsem zavrtěla hlavou a prošla kolem něho. 

A touhle party se vyhlásila válka.