\55/ Schůzka s rodiči

1K 53 5
                                    

,,Až teprve naše společná láska mi ukázala co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když ti z něj nemá kdo pomoci. S tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována..." přečetla jsem si citát Williama Shakespeara. Poslal mi ho Louis. Nechápala jsem proč. Chtěl mě ještě víc dostat na dno? Jestli jo, ta se mu to dařilo.

-DALŠÍ DEN 11:30-
Za půl hodiny se mám sejít s rodiči a já ještě nejsem připravená. Zašla jsem do koupelny kde jsem se nalíčila a šla do šatny. Oblékla jsem si černý crop-top, černé džíny, černý kabát a obula si černé boty na podpatku.

 Oblékla jsem si černý crop-top, černé džíny, černý kabát a obula si černé boty na podpatku

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Vzala jsem si šedou kabelu do které jsem si dala všechny důležité věci a šla dolů.

,,Kam jdeš?" zeptal se Sean.

,,Ven, s kamarádkou" zalhala jsem.

,,Ok, do devíti doma" ušklíbl se. Pokroutila jsem očima a odešla.

-V KAVÁRNĚ-
Sedla jsem si ke stolu a s úsměvem řekla servírce co si dám. Po chvíli mi to přinesla a já si vytáhla mobil. Asi po pěti minutách si nade mnou někdo odkašlal. Zvedla jsem hlavu a viděla mámu s tátou. 

,,Ahoj" usmáli se a sedli si naproti mě.

,,Čau" zamumlala jsem. ,,Co jste potřebovali?" zvedla jsem obočí. 

,,Chtěli jsme se omluvit, vím že jsme nebyli zrovna ukázkoví rodiče a za to se omlouváme" řekl táta.

,,Víš, když se narodil Cameron, byli jsme mladí. Nevěděli jsem jak se o něj starat, ale snažili jsme se. Potom se narodil Sean, to už jsme moc nezvládali. Museli jsme daleko dojíždět do práce kde jsme byli dlouho a potom se starat o dvě děti které pořád pištěli, křičeli a dělali nepořádek" odmlčela se a koukla na tátu. Ten se na ní povzbudivě usmál a chytl ji za ruku. ,,Měla jsem kamarádku Elizabeth, která měla dceru Rose bylo jí 18 a chodila ještě na školu. Otěhotněla. Elizabeth zjistili rakovinu a ona o pár měsíců později zemřela. Pár dní před smrtí mě požádala o to abych Rose pomohla vychovat její dceru. Ona to ale nezvládala tak jsme si ji vzali do péče mi. I přes to že jsme nezvládali vlastní děti" řekla.

,,Počkat, co?" nechápavě jsem nakrčila obočí.

,,Ty ne-nejsi naše dcera, tvoje pravá matka je Rose" řekl opatrně táta.

SOUSEDIKde žijí příběhy. Začni objevovat