SOUSEDI

\63/ Miminko?

-O TÝDEN A PÁR DNÍ POZDĚJI-
,,Konečně doma" v předsíni jsem hodila tašku na zem a v obýváku se svalila na pohovku.

,,S kluky jsme ti přestěhovali zbytek oblečení sem, nevadí?" usmál se. Zvedl mi nohy, sedl si a dal si je na klín.

,,Nevadí" usmála jsem se. 

-POHLED LOUISE-
Od té doby co byla u Caitlin v nemocnici poprvé Kelly, se Cait chová divně. Je taková roztěkaná.

,,Já...Půjdu něco uvařit" nervózně se usmála a odešla. Slyšel jsem jak cvakl zámek dveří od kuchyně. Po hodině a půl kdy se z kuchyně linula vůně, se objevila ve dveřích s tácem na kterém byl poklop.

,,Lásko? Mi něco slavíme? Tys plakala?" zamračil jsem se když jsem si všiml jejích zarudlých očí.

,,Neslavíme, teda asi" špitla a tác položila na stůl. Po chvíli co jsme na sebe jen koukali, mi hlavou pokynula abych oddělal poklop. Nechápavě jsem koukal na bílou obálku s mým jménem. Hodinu a půl je zamčená v kuchyni a potom mi sem dá jen obálku. Tak tohle nechápu. Koukl jsem se na Caitlin a viděla jak s těží zadržuje slzy.

,,Caitlin co se děje?" nevydržela jsem to a musel se jí zeptat. Jen zakroutila hlavou a špitla ať to otevřu. Opatrně jsem otevřel zalepenou obálku a vytáhl dva papíry co v ní byli. Jedna byla fotka. Se zatajeným dechem jsem koukal na snímek, kde bylo malinkým písmem napsáno Jméno Caitlin, její datum narození, zkratka oddělení a ve změti šedé, černé a světlé, byla maličká fazolka. Potom jsem vzal papír a přečetl si ho.

Maminka si mě vzít nenechá, miluje mě , i když plakala a bála se tvé reakce tatínku. Já tě miluju stejně jako maminka a já ani ona nechceme být bez tebe. Bez tvých pusinek, objetí, lásky a bezpečí. Jsi pro nás moc důležitý. Chci být tvoje maličká princezna nebo princ, který se bude schovávat ve tvé náruči. Maminka říkala že není bezpečnějšího místa. Tatínku, prosím, nech si mě i maminku a neopouštěj nás. My tě taky nikdy neopustíme, slibuju.

Ani jsem si neuvědomil že mi tečou slzy. Otřel jsem si je a zase přečetl těch pár vět.

,,Já si to vzít nenechá. Je to naše-naše miminko" vzlykla. Sjel jsem na kolena, dostal se mi mezi nohy a vyhrnul mi tričko.

,,Nikdy bych tě neposlal na potrat. Mockrát jsem přemýšlel jaké by to bylo kdyby jsme měli další miminko. Nejsem zmrd abych ti udělal dítě a potom zbaběle utekl. Bože... Caitlin..... Já budu táta" vypískl jsem jak holka. Rozesmála se a schoulila se mi v náručí.

,,Bála jsem se že to nebudeš chtít" zamumlala mi do ramene.

,,Jsem strašně rád aleeee, co si to tam tak dlouho kuchtila" oblízl jsem si ret. Zasmála se, zvedla se a odešla od kuchyně. Hned jsem šel za ní a plácl ji po zadku.