The devil in his eyes (CZ) POZASTAVENO

3

Mezitím co jsme si v autobuse povídaly o všem možném, jsem si ani nevšimla, že se na mě celou dobu někdo dívá. Začala jsem mít takový ten nepříjemný pocit, že se na vás upírají něčí oči. Přestala jsem tedy vnímat holky a nenápadně se rozhlížela po autobusu.

Nikoho jsem však neviděla,..až jsem si najednou všimla někoho v mikině s kapucí. Přimhouřila jsem oči, protože jsem na tu osobu moc dobře neviděla, seděla skoro na konci autobusu. 

Jakmile jsem osobu rozpoznala, rychle jsem se otočila zpět k holkám a začala se červenat. Také mi začalo být hrozné horko. Tou osobou byl totiž ten kluk z 3. C, který seděl ve třídě jako jediný, když jsem se snažila najít tu svoji.

Je mi trapně, protože tu holky celou dobu povídají o mě a o Zackovi a dělají si z toho srandu, což mi nevadí, kdyby tu nebyl on a neposlouchal a to určitě dělá. Ani pořádně nevím, proč mi tak vadí, možná je to tím, že si o mně musel myslet, že jsem úplně pitomá, když místo 3 přečtu 2.

Dveře autobusu se otevřou, když zastaví na další zastávce. Nekoukám se, kdo nastoupil, pozoruji oblohu a mraky jak se na ní plynule pohybují. Když holky najednou ztichnou a dívají se jedním určitým směrem, podívám se taky. A jakmile to uvidím, otočím se. Ale když se otočím, vidím zase na toho kluka. Sakra, sakra, nemůžu prostě vystoupit ?

To už ale nestihnu, protože se dveře zavřely. Jsem natlačená v rohu a snažím se tvářit jako kdybych tu nebyla. Holky mezitím hlavu otáčí na mě, zpátky tam, na mě, tam.

,,Ahoj,'' řekne Zack a já chci zmizet. Nejsem na nic z toho připravená. Ačkoliv jsem poznala holky, byl to náročný den a já si chtěla s nimi jen užít město a pak domů.

,,Ahoj,'' řeknu jako poslední a snažím se mile pousmát. On mi úsměv oplatí. Když se na něj dívám, mohu si ho konečně pořádně prohlédnout. Holky měly pravdu, je docela hezkej. Docela hodně, ale nepřijde mi jako ten typ kluka, kterému by se holka jako JÁ líbila. 

Jediné co o něm v podstatě vím je to, že je to sportovec, oblíbenec, holky  po něm prahnou no a taky to, že se mu líbím..

***

Cesta autobusem byla taková, že jsme naštěstí jeli už jen 2 zastávky a pak už bylo obchodní centrum. Když jsme vystupovali na naší zastávce, naposled jsem se ohlédla dozadu a střetla jsem pohled s tím klukem. Bylo to zvláštní, ty jeho oči, spaloval mě pohledem a ta chvíle, kdy jsme se jeden druhému koukali do očí byla nekonečná.

I když už se dveře autobusu zavřely a odjížděl, stejně jsme se ještě na tu sekundu střetli pohledem přes okénko. Přeběhl mi z toho mráz po zádech.

Nakonec s námi byl v kavárně i Zack. Nevadilo mi to, jen jsem myslela, že budu jen s holkama. Ale na druhou stranu mám šanci poznat i někoho dalšího a navíc někoho, kdo je opačného pohlaví.

Sedíme u stolu a popíjíme svoje nápoje. Tara nakonec ještě zajde koupit zákusky a holky hned hopsají za ní, aby jí prý ''pomohly s výběrem''. Bylo mi jasné, že záměrem je, abych tam se Zackem zůstala sama. 

Neumím se ale v těchto chvílích chovat, když jsem sama s klukem, protože jsem hrozně stydlivá. Ale jak nad tím tak přemýšlím, tohle je vlastně poprvé, co se tak nějak ''bavím'' s klukem nebo jsem s ním někde sama.

Mlčky se na sebe usmějeme a já se pak napiji svého latté. Ucítím, že mi asi zůstalo něco na puse a on si toho také nejspíš všiml. 

,,Počkej, máš tady něco,'' ukazuje na svoji pusu, ale pak vezme ubrousek, nahne se ke mně a jemně mi otře pěnu z latté, která mi zůstala nad rty. Usmějeme se na sebe, ačkoliv uvnitř sebe křičím, co se to právě děje.

Za ním uvidím holky jak se na nás dívají a culí se. Jo ukazuje zvednutý palec a mrkne přitom na mě. Zack je ke mně stále nakloněný a jak se tak dívám na holky, které stojí u dveří kavárny, vejde jimi ten kluk a ihned mě spatří. 

Spatří mě, jak na něj překvapeně hledím se Zackem, který se ke mě naklání.