metro

545 56 5
                                    

"Nechceš mi říct... co se stalo?" začal kudrnatý opatrně, protože nevěděl, co se děje. Hlavně se snažil být milý, protože tenhle kluk v lehké bundě a teniskách (ne, že by na tom byl Harry o něco lépe) vypadal na zhroucení a on si nedovedl představit, jak by reagoval. Sám byl v horečkách už několik hodin a když musel čekat na Davidovu odpověď ve formě zakroucení hlavou, několik minut, proklínal sám sebe, že radši nešel domů do postele. Pak se na toho vystrašeného kluka ale podíval zpátky a horečky nehorečky věděl, že nechat ho tam jen tak by byla chyba. Harry si proto namísto odchodu pryč jen frustrovaně prohrábl vlasy, aby jej nelechtaly v obličeji a dál upřeně pozoroval toho kluka. Chvíli rozmýšlel, co má vlastně říct, aby nevyvolal nechtěné emoce. Chlapec (dost možná mladý muž, ale co na tom záleží) mohl být daleko od domova, mohl se chtít zabít, třeba se mu stalo něco tragického... Důvodů jeho zaschlých slz mohlo být hodně a Harry se bál, aby nebyly moc vážné.

"Čekáš tu na někoho? Jako, jestli nepřekážím, chápeš," snažil se znít vyrovnaně, ale kvůli přicházející nemoci a mrazu všude kolem spíš jen tak unaveně sípal.
"Ne," špitl hnědovlasý a otřel si obličej předtím, než se na kudrnatého podíval. Když tak učinil, uviděl kluka ne o moc staršího než byl on sám s kudrnatými loknami kolem obličeje, které se snažil upravit tak, aby nepřekážely. Byl to ale marný boj a to věděli oba.
"Aha," vypadlo z kudrnáče a až za malý moment mu došlo, jak idiotsky to znělo.
"Víš jak se dostat domů? Myslím tím, jako, nemám auto, ale mohl bych jet s tebou třeba metrem, abys byl v pohodě," navrhl po chvilce Harry, protože už mu byla vážně zima a sakra, bylo půl čtvrté ráno. Dlouho mlčeli, ani jeden z nich se nepohl byť o milimetr a Harry ztrácel trpělivost, protože mu samotnému nebylo dobře.
"Hej, fakt potřebuju, abys se mnou mluvil. Jsou skoro čtyři ráno a sedět tady v teniskách není nejlepší nápad," začal jinak doufaje, že se mu dostane alespoň nějaké odezvy.

Dost možná to bylo tím, že bylo brzo ráno a Harry spoustu hodin nespal, nebo to bylo horečkou, která ovládala jeho tělo a on cítil, jak postupně slábne, ale v ten moment, když začal mluvit o doprovození domů, mu nedošlo, jak se malý brunet vedle něj cítí. Nějak mu nedocvaklo, že je pro něj úplně cizí a chce s ním jít k němu domů. Z Harryho strany to byla nabídka k pomoci, ale David sedící vedle něj už několik minut přemítal, jestli nebude lepší umrznout na lavičce. Na druhou stranu... možná, že kdyby se chtěl Harry, jak se mu kudrnatý představil, o něco pokusit, už by to dávno udělal, ale pořád tu byla možnost, že by se k tomu nesnížil a prostě čekal na Davidovu postel u něj doma.
"Dostanu se domů sám," vypadlo z něj po dalších několika minutách, kdy už to chtěl Harry vzdát. Tenhle kluk ho jen okrádal o spánek a to mu za to nestálo. Když se ale do ticha mezi nimi vznesla tahle věta, kudrnatý věděl, že je něco špatně.

Ani jeden z nich nevěděl, jak dlouho tam seděli, ale obloha se začínala pomalu rozednívat, když společně vstávali z lavičky kousek od pouliční lampy, takže na sebe viděli o něco lépe, než v noci. David si tak mohl prohlédnout Harryho ďolíčky vždycky když se usmál a Harry zase hluboké kruhy pod očima, o kterých ale věděl, že má taky. Když nastupovali na eskalátory vedoucí k metru, nevěděli, kolik bylo přesně, ale Harry měl tušení. Minimálně na hodinu usnul na Davidově rameni, a když se tak stalo, chlapci ve velkém tričku došlo, že z toho (bohudík) nic nebude, takže nakonec svolil k tomu, aby jej Harry doprovodil až do ulice, kde bydlel, protože přeci jen pořád bylo brzy ráno. Popravdě to byl ale Harry, kdo potřeboval pomoc, protože narozdíl od Davida, který byl na rozesypání kvůli věcem, které se v jeho životě udály (ale neměl na to je říct Harrymu, takže ho jen uklidnil, že se nechce zabít, jen prostě neví, co teď dělat... to bylo těsně po tom, co se Harry probudil), on nebyl schopný jít bez tendencí padat na každý hydrat, zábradlí nebo lampu. Ujistil ale Davida, že je v pořádku a že si napíší. To bylo, když vcházeli do Davidovy ulice a Harry sledoval jak zachází do domu. A na malý moment Harrymu přišlo, že věci možná nejsou tak na hovno, jak se zdají.

Ahoj :)
Další díl je na světě a Harry se dost možná začíná sbližovat s Davidem, ale kdo ví...
Pořád je to ale larry příběh a důležitý Louis se do příběhu brzy dostane, jen to nebude hned, protože hrdinové musí přijít v pravý čas...
Díly teď nejspíš nebudou denně/obden, protože klávesnice na telefonu tak trochu nereaguje, takže všechno píšu na notebooku. Proto prosím, pokud někomu budu něco psát a budou v tom překlepy, nejspíš je to kvůli tomu.
Děkuju za všechny hvězdičky a komentáře, vážně to dává chuť do psaní :)
Mějte se krásně

Employee / larry czKde žijí příběhy. Začni objevovat