odpoledne

420 58 1
                                    

Harry nechápavě ležel v posteli, zatímco si její vlastník udělal místo na okraji tím, že odhrnul peřinu. Na nově získaný prostor se posadil a poukázal na noční stolek po boku velké postele, na které se oba nacházeli.

"Acylpyrin, zle by ti být nemělo, ale nevím, jak je na tom tvoje hlava," podíval se opálený muž na Harryho kudrliny přilepené k čelu a odolal nutkání je upravit. Nešlo o romantické gesto, jen, Zayn byl v jistých věcech perfekcionista a co se týče vlasů, byl i tenhle pojem málo.
"Co tu dělám?"
"Zapij to a dojdi do kuchyně, pod schody doleva," řekl místo odpovědi a opustil pokoj, ve kterém Harry dál zůstal. Panebože, snad jsem se neplazil po svém třídním. Jak mu Malik nakázal, tak Harry udělal. Zapil prášek celou sklenicí vody a namísto oblečení na sebe natáhl župan nachystaný u jeho nohou. Tenhle chlap myslel na všechno. Po krátké zkoušce chůze a bolesti hlavy se tedy chlapec vydal ke schodům, které bez problémů sešel a zabočil doleva, kde už na něj čekal, kromě vyčítavě se tvářícího muže, talíř s vývarem a sklenice s vodou.

"Dej si, už je po obědě a myslím, že to potřebuješ," promluvil k němu starší a sám se posadil naproti, kde ležel druhý talíř s polévkou.
"Děkuju," uchopil Harry lžíci a po malých dávkách do sebe polévku vpravil celou. Po jídle, kdy Zayn vložil všechno nádobí do myčky, se Harry konečně odvážil ke slovu.

"Jak jsem se sem dostal?" Ticho. Odpověď na otázku nepřišla hned a Harryho mlčení jeho učitele naprosto deptalo. Potřeboval znát odpovědi, potřeboval vědět, co se stalo.

"Řekněme, že jsem si myslel, že sháním práci někomu, komu tím pomůžu. Někomu, kdo ty vydělaný prachy jen tak nevyhodí z okna, ale tohle mě vážně dostalo," začal učitel, ale jeho slova na tohle téma byla pro Harryho tím posledním, co jej v daný moment zajímalo.

"Bolí mě hlava jako střep a nic si nepamatuju, jestli mi chcete dávat ještě větší tresty, ztrácíme čas," promluvil chlapec, když si podepřel hlavu rukou, aby mu nespadla na linku. Ačkoli mu nebylo špatně, hlava ho třeštila, jako by mu do ní někdo bušil a nebyl si jistý, jestli dokáže vnímat.

"Šel jsem do klubu ještě s jedním kámošem odvézt jeho kámoše domů, aby ho neodtáhli na záchytku a během hledání na pánských toaletách, kde chudák zvracel, jsem tě našel ve stavu, v jakým si učitel svýho studenta vidět nepřeje, to mi můžeš věřit."

"Konkrétně?"

"Byl jsi totálně na hadry," odmlčel se, "ležel jsi na zemi pod umyvadly a celej ses klepal. Kámoš říkal, žes tam ležel minimálně půl hodiny."

"Jak jste mě-"

"Vzali jsme tě do auta. Zpětně si říkám, že kdyby tě chtěl do auta vzít kdokoli jinej, tak by ses nebránil, uvědomuješ si to, Harry? Víš kolik lidí ročně zmizí tímhle způsobem?!" rozčílil se Malik a odložil hrnek, ze kterého doposud upíjel svoji kávu. Chvíli dramaticky přecházel po kuchyni, zatímco se Harry snažil uklidnit svoji hlavu. Dlouho se takhle neopil, takže bylo jasné, že se bez následků neobejde. Už už se nadechoval, že něco řekne, když jej jeho třídní předběhl.

"Zvracel jsi čtyřikrát, ale hádám, že si to nepamatuješ, takže aspoň něco dobrý pro tebe. Podám ti hořčík," když frustrovaně vydechl, otočil se ke skříňce nad konvicí a vytáhl platíčko s prášky, z nichž jeden vyloupl a podal svému studentovi. Jaká to ironická situace.

"Děkuju. Nevíte, jestli jsem u sebe měl doklady?"

"V peněžence jsi měl karty a nějaký drobný, tu máš nahoře u oblečení a telefon jsem ti dal nabít. Nějakej David se po tobě docela sháněl, dvacet osm zmeškaných hovorů, dalších x zpráv," nechal vyznít větu do ztracena a následně mladíkovi podal plně nabitý telefon.

"Děkuju. Za azyl, záchranu, tak nějak za všechno. Obleču se a půjdu," začal se Harry zvedat, ale to jej starší zastavil.

"V zájmu mě i tebe, bych se o tom nikde nezmiňoval. Možná jsi plnoletý, ale skoro na tebe volali policii a skončil jsi v posteli svého třídního. To není dobrý pro ani jednoho z nás. A co se týče Louise, ten se to nedozví už vůbec."

"Beru na vědomí," přikývl Harry lehce nechápavě a opustil místnost. Nejvíc na tom nechápal, proč se to jeho nastávající zaměstnavatel nemá dozvědět. Mohlo mu být přeci jedno, co Harry dělá ve volném čase.

Ahoj :) Doufám, že se vám daří. Díky za moc za hvězdičky a komentáře, snad ani nemusím zmiňovat, že budu moc ráda, když jimi ohodnotíte i tenhle díl :)

Employee / larry czKde žijí příběhy. Začni objevovat