*2* Ten kluk

373 27 2
                                    

Když se ráno probudím, jdu se obléct. Černé roztrhané džíny, šedý croptop a k tomu bomber. Udělám si ohon, namaluju se  a jdu se nasnídat. Po snídani si jdu vyčistit zuby. Zjistím, že mám ještě deset minut čas a tak si projedu Instagram.

,,Ségraa, dělej! Už musíme jít!" zavolá na mě bratr ze zdola. Rychle popadnu batoh a mažu k autu. Cestou do školy poslouchám písničky a myslím na toho kluka. Bože, nedokážu na něj přestat myslet!

Stojíme s bratrem před školou a já se úpně klepu. Doslova. ,,Tess, to bude v pohodě. Buď prostě nad věcí." řekne David, věčný pohodář. Bouchnu ho jemně do ramena a vykročíme ke dveřím. Sotva ty dveře otevřu, padne na mě směsice pachů. Nějaká holka má sakra silný parfém a je tu taky cítít klučičí pot. Fujky :D Jdu ke své skřínce, když v tom zaslechnu výkřik.

,,Hej, Brooklyne! Chytej!" zakřičí nějaký kluk. Otočím se a vidím, jak na mě padá míč a potom na mě spadne nějaký kluk jménem Brooklyn.

                                                                                      ,,Děláš si srandu?! Auu!" vzdychnu a vzhlédnu na toho kluka. No do pr***e!!!  To je ten kluk z té párty...A už zase trapas ...To je fakt karma!

                                                                                      ,,Jsi v pohodě?" zeptá se a podá mi ruku. ,,Jo, myslím že jo." řeknu a chytnu se jeho ruky. Vytáhne mě bez problému, jako bych nic nevážila. Asi sportovec, protože je docela svalnatý. Když už tam tak stojíme asi dvě minuty, přijde k nám nějaká holka, co vypadá, s prominutím, jako štětka :D Vezme Brooklyna kolem krku a políbí ho. No jasně, co jsem mohla čekat. Vždyť já jsem jen tuctová holka, která se před ním už dvakrát ztrapnila. Jo, v pohodě. Vůbec si mě nevšímej. Brooklyn jí jemně odstrčí, něco jí zašeptá do ucha a pousměje se. Blondýna se na mě s pohrdavým pohledem koukla, otočila se a na nejméně patnácti centimetrovém podpatku odkráčela. Brooklyn se na mě kouknul, usmál a odešel.

Najdu bratra a řeknu mu co se teď stalo, i o včerejšku. ,,Ahaa..." řekne bratr a cukají mu koutky.  ,,Nesměj se!" řeknu a vyčítavě se na něho podívám. ,,No jo, ale ty máš na to fakt talent !" řekne a tentokrát se už opravdu směje. Zamračím se, ale pak se taky začnu smát, protože má pravdu :D Jo, mám fakt talent ztrapnit se pokaždý před někým, kdo se mi líbí. Jenže já na Brooklyna musím zapomenout. Vždyť má tu bloncku. 1. pravidlo : Začít nenávidět Brooklyna. Pomyslím si.

Když už mám poslední vyučovámí a všechno se od toho rána zlepšilo, příde zase vlna trapnosti. Sednu si do lavice. Máme dějepis. Když v tom si tam nakráčí i Brooklyn. No to snad ne! Já na něj chci zapomenout a on je tady! Bože, moc ti děkuju! Nemůžu si pomoct, ale celou hodinu na něj koukám. Sakra, to si moc nepomáhám. Když hodina skončí, hned se zvednu, popadnu tašku a už jsem ve dveřích, ale nekdo mě čapne za konec tašky a strhne mě zpátky.

                                                                       ,,Vůbec jsem se ti před tím neomluvil. Takže, eh, promiň." řekne a zase pousměje.

                                                                        ,,Hmm, v pohodě." odpovím rychle a vymaním se mu ze sevření a vyběhnu na chodbu. Otočím se, ale už tam není. Zase ta bloncka.. je do něj zavěšená jak taška... Ach Bože, mám chuť jí urvat hlavu. Radši se otočím a běžím ven ze školy.

Bratr mě nabere a já se svezu po sedačce co nejníž. Miluju jeho auto! Ano, mám řidičák, ale nemám vlastní auto, tak mě vozí bratr. Ale stejně jsem si ho přivlastnila :D

Doma jdu hned do svého pokoje a rozhodnu se po zbytek dne nevycházet. Najdu si Brooklyna na Instagramu a projedu si jeho profil. Sakra co to dělám?! Chci na něj zapomenout ne ?! Vstanu z postele a dojdu ke klavíru. Začnu hrát a zpívat. To je moje relaxace. Miluju hudbu. Po střední bych chtěla jít na hudební konzervatoř, doufám, že mě vezmou! Později si jdu připravit věco do školy, udělám si úkoly a zaběhnu si pro misku čokoládových lupínku jako večeři.

Jdu do sprchny a nechám na sebe dopadat kapky horké vody. Přece jenom se mi na něj podaří zapomenout, řeknu si a jdu si lehnout.




                                        ANO, TATO KAPITOLA JE CELKEM KRÁTKÁ, ALE ZÍTRA UŽ TO BUDE LEPŠÍ:DD

                                                                                            DĚKUJU ZA PŘEČTENÍ, MÁM VÁS RÁDA!!! :***

✔️*Milion hvězd* /Fan fikce o Road Trip Tv (Brooklyn Wyatt-Gibson)Kde žijí příběhy. Začni objevovat