Ahoj, jmenuji se Tess. Je mi 17 a bydlím, teda bydlela ve Skotsku. Proč ''bydlela'' ? Protože jsme se přestěhovali s rodinou do Essexu, kvůli tátovo práci.
Nový domov, nová škola...Můžu začít od začátku. Všechno je skvělé, dokud se neobjeví on a nep...
Víkend proběhl celkem v pohodě, akorát bez Brooklyna. V sobotu se vrátili rodiče ze Skotska a tak jsme se s Davidem věnovali hlavně jim. Ale ještě se na chvíli vrátíme zpátky do sobotního rána.
Probudila jsem se s obrovskou bolestí hlavy. Bylo mi tak blbě, že jsem Davidovi musela napsat esemesku, aby mi donesl Ibalgin a vodu.
,,Vítej v klubu opilců." zasměje se bratr, když mi podává prášek. Vypláznu na něj jazyk a hned potom zapiju ten prášek.
,,Áá, mě je tak blbě!" zabořím hlavu do polštáře.
,,No, po obědě se vrací rodiče, tak se radši dej do kupy." poradí mi brácha a jde do svého pokoje.
Spím až do oběda, dokud mě nevzbudí vůně kuřete na rozmarýnu. I přes bolest hlavy se vysprchuju, obleču a dojdu do kuchyně.
,,Dám si jen trochu, nebo se pobliju!" řeknu a sednu si na židli.
Po obědě si jdeme pustit Harryho Pottera. Jen tak mimochodem, to je můj a bráchovo nejoblíbenější společný film :D
Začnu znova usínat u scény, kdy jde Harry a ostatní do Zapovězeného lesa, když v tom bouchnou vstupní dveře.
,,Děti! Jsme doma!" zavolá táta a já se s leknutím svalím z gauče. David mě posbírá, a když jdeme ke dveřím, musí mě podpírat.
,,Zlatíčko, je ti něco?" zeptá se máma a nechápavě na mě kouká. Otevřu pusu, že chci říct, že mi nic není, ale v tu chvíli se jí pobleju na nohy.
,,Ale prosím tě! Koukni na ní. Zřejmě včera pila. Viď?" mrkne na mě táta. Utřu si pusu a unaveně se na něj usměju. ,,Běž si lehnout a zaspi tu kocovinu, jo?" řekne taťka a já kývnu a brácha mě doprovodí do pokoje. Celou sobotu prospím. V neděli je mi líp, a tak si začnu dělat úkoly.
Neděle proběhla celkem rychle. Ani se nenaděju a je večer. Večer si volám s Brooklynem.
,,Tak co? Jak ti je, zlato?" zeptá se se smíchem.
,,Dneska už je to dobrý, ale včera jsem se cítila, jako by mě přejel náklaďák." zasměju se.
,,Tak to jo. A jsi už připravená na zítřek? Zítra se to dozví celá škola, o nás dvou."
,,Docela se toho děsím." vydechnu.
,,Nemáš čeho. A kdyby něco, já tě ochráním!" zasměje se.
Voláme ještě další dvě hoďky, dokud nekouknu na hodiny a nezjistím, že je už jedna hodina ráno.
,,Já už půjdu spát. Tak zítra zlato." řeknu
,,Dobrou, princezno." odpoví a já zavěsím.
Je pondělí ráno a já jsem zalezlá v koupelně. Dávám si na sobě dneska hodně záležet. Přece se nemůžu ztrapnit, když chodím s jedním z nejpopulárnějších kluků na škole.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
