✔️*Milion hvězd* /Fan fikce o Road Trip Tv (Brooklyn Wyatt-Gibson)

*5* Návrh

Probudím se se zvoněním mobilu. Podívám se na displej. Lisa.

                                                                     ,,Děláš si srandu? Vždyť je děvet hodin ráno." řeknu ospale.

                                                                    ,,Tak ty nejsi moc ranní ptáče, co?"odpoví Lisa a zasměje se.

                                                                    ,,No to teda ne, hlavně, když je sobota. Já jsem vůbec ráda, že se dokážu z té postele zvednout." řeknu a zívnu si.

                                                                   ,,Hele Tess, já jsem se pohádala s matkou. Můžu na víkend k tobě než vychladne?" zeptá se.

                                                                   ,,Jo ,bezva. konečně tady nebudu jenom s Davidem. Rodiče na víkend a plus další týden odjíždí zpátky do Skotska za babičkou. Měla mrtvici. Takže jo, zabal se a ať už jsi tu." odpovím.     ,,Tak jo. Za chvíli jsem u tebe." řekne a típne hovor.

Pomalu se zvednu z postele, obléknu si na pyžamo župan a jdu do kuchyně.

,,Dobrý ráno." řekne zvesela David. Dojdu ke stolu, vezmu rohlík a hodím ho po něm. ,,Ráno." odpovím a dvakrát za sebou si zívnu. Bratr se zašklebí.     ,,Měl by jsi se sebou něco udělat. Za chvíli přijede Lisa. Bude tady do zítra." řeknu a začnu si mazat džemem nový rohlík.    ,,Cože?! Takhle brzo?!" vykřikne, položí rohlík na stůl a běží po schodech do svého pokoje. Dveře prásknou.

Když jsem už oblečená a hygienu mám taky za sebou. Sedím v obýváku v křesle a koukám na Netflixu na seriály. V tom někdo zazvoní. Běžím otevřít. Dovnitř se div nevplazí Lisa se šíleně težkým batohem. Pohodí ho na verandě a jde do obýváku, kde se rozvalí na gauči.

                                                               ,,Bože!" vydechne a zasýpá. Potěžkám batoh a málem spadnu.

                                                               ,,Liso, ty jsi se sbalila snad na rok a ne na jeden den." rozesměju se a ona se přidá.     ,,Ale prd. Mám s sebou jen ty nejdůležitější věci." řekne s kamenou tváří, ale pak se zase rozesmějeme.     ,,Nechci nic říkat, ale než jsi přijela, tak jsem stihla zkouknou jednu sérii seriálu." ušklíbnu se. Lia po mě hodí polštář, který mě trefí do obličeje. Chytne záchvat smíchu.     ,,Jo? Takže polštářová bitva jo? Tak dobře, máš ji mít." vykřiknu a uhnu před dalším polštářem. Popadnu dva polštáře z křesla a začnu pálit.

Unavené po asi patnácti minutové bitvě se svalíme na koberec v obýváku. Najednou slyším, jak bratr u sebe v pokoji ztišil hudbu.

,,Ahoj, já jsem David. Včera jsme se nestihli představit." řekne a usměje se na Lisu.    ,,Lisa." odpoví a začervená se. Kouknu na ní a vidím, jak kouká do bratrovo stějně modrých očí, jako jsou ty moje.  Zvednu se ze země a jdu si do kuchyně pro džus. Když se vrátím, vidím, jak oba sedí na gauči a o něčem se zaujatě baví.  V tom mi zapípá mobil.

Brooklyn: Ahoj, hele nechceš se se teda zítra sejít na ten projekt?

Já: No, zrovna je u mě kamarádka do zítra. Ale tak já ti ještě pak napíšu. OK?

Brooklyn: Dobře, zatím

,,S kým si to píšeš?" zeptá se Lisa a kouká na mě.    ,,Napsal mi Brooklyn." odpovím a sednu si k ní a Davidovi na gauč.    ,,Ten Brooklyn?" řeknou oba dva zároveň. Kouknu na ně a nadzvednu jedno obočí. Teda..Ty dva si fakt sedli. A hodí se i k sobě :D  ,,Ano, TEN Brooklyn." řeknu a napiju se džusu.    ,,A co ti chtěl?" zeptá se bratr.   ,,Ale, ptal se na ten projekt. Jakože jestli mám zítra čas na schůzku. Kvůli tomu projektu samozřejmě," odpovím a zašklebím se při představě, že bych s ním měla jít na rande nebo tak něco. Počkat...Bože...Podařilo se mi na něj zapomenout. Už je to jen kamarád :D Super! Cítím se najednou lehčí, jako by mi ze srdce spadnul kámen.    ,,Ale řekla jsem mu, že tu mám kamarádku, že nemůžu." dořeknu větu a koukám do prázdné skleničky.

,,No tak to ne." řekne rázně Lisa.   ,,Já to tady sama s Davem přežiju. Jen jdi." mrkne na mě.

,,Ale.." nestačím ani doříct větu a David mě umlčí.   ,,Jen běž. my to tady zvládnem." řekne  a šťouchne mě jemně do žeber. Musím se pousmát, protože je na něm dost vidět, že chce být s Lisou chvíli sám :D   ,,Tak dobře. Doufám, že to dům přežije." zasměju se.

Já: Tak zítra můžu. kde se sejdeme?

Ani ne za tři minuty mi přijde odpověď.

Brooklyn: Já tě vyzvednu. Zajdeme si na oběd a uděláme ten referát?

Já:  Tak jo, ale platíš ty :D V kolik mě vyzvedneš?

Brooklyn: Ve třičtvrtě na dvanáct?

Já: Jo, bezva. Těším se.

Brooklyn: Já taky. Dobrou  ;-)

Kouknu se na hodiny. Půl dvanáctý.

Já: Dobrou :)

Zvednu se ze židle a jdu do obýváku, abych Lise řekla, že jdeme spát ke mě do pokoje. A co nevidím. Oni dva usnuli v objetí na gauči. Píchne mě u srdce a v hlavě mi vyskočí jen jedno jméno. Brooklyn..Sakra, tak přece jsem na něj nezapoměla. Mám ho fakt ráda. Otočím se na patě a jdu pomalu po schodech do svého pokoje. Převléknu se do pyžama, udělám hygienu a lehnu si do postele.

Zase ti motýlci v žaludku. Ach jo. Ale stejně se na zítřek těším. Zavřu oči a začnu se propadávat do světa snů.

                                           ANO, TAHLE KAPITOLA JE DOCELA KRÁTKÁ. OMLOVÁM SE, ALE DNESKA MI NEBYLO MOC DOBŘE, TAK PROTO.

                                             DOUFÁM, ŽE SE LÍBÍ, MÁM VÁS RÁDA  A  PS: JSEM  NA 10 MÍSTĚ V TOP 1000 OBECNÝCH FIKCÍ    A TO DÍKY VAŠÍ PODPOŘE, DĚKUJU MOC :***