✔️*Milion hvězd* /Fan fikce o Road Trip Tv (Brooklyn Wyatt-Gibson)

*4* Kris

Ráno probíhá jako každý den, snídaně, hygiena a oblečení. Potom už na mě čeká zase škola. Zrovna projdu dveřmi našeho domu a chci jít za Davem do auta, jenže na příjezdové stojí ještě jiné auto. To ze včerejška. Dojdu k němu a Brooklyn mi z místa řičiče otevře dveře.

                                                     ,,Tak madam, nastupovat. Jedeme do školy." řekne a zazubí se. Sednu si a nenápadně se na něj kouknu. Dneska má takové neposedné vlasy a vypadá unaveně. Mám chuť mu ty vlasy prohrábnout :D Radši vytáhnu mobil a projedu si sociální sítě, abych zaměstnala ruce a fakt mu je neprohrábla.

,,Vypadáš nějak unaveně." podotknu a on dupne na brzdu, aby jsme nejeli na červenou. ,,Hmm, včera večer jsem hledal nějaké informace o těch Tudorovcích." odpoví a nekoukne se na mě.

Zastaví na školním parkovišti a tváří se smutně. ,,Stalo se něco?" zeptám se. ,,Nebo jsem něco provedla? Jestli jo, tak se omlouvám." řeknu a kouknu na něj.

                                                                       ,,Ne, ty jsi nic neudělala. To je můj problém." řekne a vystoupí z auta.  Jde ke dveřím školy a já běžím za ním.

Když si dávám věco do skříňky, uslyším nějaké pištění. Otočím se. Kris..Jéžišmarjá..Už se zase lepí na Brooka. Zavřu skříňku  a najednou slyším dusot bot, jak někdo běží. ,,Tess!" zavolá na mě Brooklyn. ,,Ano?" řeknu a odfrknu si pod náporem těžkých učebnic v tašce. ,,Nechceš zase po škole někam zajít?" zeptá se. ,,No, možná. Já musím ještě potom zavolat mámě." odpovím a můj pohled se stočí ke Kris. Kdyby pohledy dokázali zabíjet, tak už jsem rozstřílená na milion kousíčků. ,,Tak jo." usměje se Brooklyn a jde za svými kamarády. Už chci odejít, když uslyším klapot podpatků. Vzhlédnu.

                                                         ,,Takže, slečno nepopulární. Nech laskavě mého Brooklyna napokoji, nebo ti udělám ze života peklo. Doslova!" prskne na mě. Zamrkám. ,,Tak páčkoo! A opovaž se na něj jen kouknout!" zašeptá mi do ucha při odchodu. Polknu..

Sednu si v jídelně zase do rohu. ,,Ahoj, můžu si přisednout?" zeptá se někdo. Vzhlédnu. Holka, celkem malá, asi 158 centimetrů. Má černé dlouhé vlasy po ramena a úzké rty. Má velké šedé oči a perfektní úzký nos a taky je dost opálená. Je taky docela dost hubená.

                                                          ,,Jo, jasně." odpovím a pousměju se.

                                                          ,,Já jsem Lisa, a ty ?" zeptá se a kouká na mě svýma velkýma očima.

                                                          ,,Theresa, ale všichni mi říkají Tess." odpovím a mrknu. ,,Ale ještě jsem tě tady asi neviděla." podotknu.

                                                         ,,No jo, včera jsme se přestěhovali z Texasu." řekne a ukáže zuby jako z reklamy. Že mě to netrklo, ten americký silný přízvuk a já to nepoznala:D ,,Já jsem se přistěhovala před dvěma týdny." prohodím vesele. ,,Vážne? A odkud jsi?" zeptá se se zájmem. ,,Ze Skotska." odpovím a prohrábnu si vlasy. ,,A měla jsi tam hodně kamarádů?" zamrká svýma velkýma očima. ,,Tam jo, ale tady nemám žadné. Teda kromě bratra a kluka, se kterým dělám referát. A vlastně znám taky  jeho čtyři kamarády." řeknu a trochu zesmutním při vzpomínce na mou bývalou nejlepší kamarádku.

                                                             ,,A nechceš být moje kamarádka? zeptá se a usměje se. V hlavě zavískám radostí. ,,Tak jo! Bezva!" usměju se. ,,Nezajdeme si někam po škole?" zeptá se. ,,Tak jo, můžeme jít do Starbucksu." odpovím.

Zbytek školy proběhne nejlíp za celé dva týdny, díky Lise :D

Neznámé číslo: Promiň za dnešní ráno a taky za Kris.

Já: Ehm, kdo jsi ?

Neznámé číslo: Jsem Brooklyn.

Já: A kde jsi jako sehnal moje číslo?

Brooklyn: Dal mi ho tvůj bratr :D

Já:  Aha. Jo to je v pohodě, díky za omluvu a čau.

Brooklyn: Ty jsi naštvaná? Neměli jsme jít dneska náhodou ven a dělat ten referát?

Já: Ne, nejsem (jsem :D- v hlavě). Dneska nemůžu. Něco mi do toho vlezlo. Tak třeba v neděli.

Brooklyn: Tak fajn. Tak teda ahoj no.

Stojím naštvaná před školou a čekám na Lisu.  ,,Ahoj. Promiň, že mi to trvalo. Měli jsme poslední hodinu tělák." řekne zadýchaně  ,,To je dobrý." řeknu a podívám se na svoje boty a myslím na to, jak Davida zabiju doma za to, že dává "cizím" klukům moje číslo.   ,,Jsi v pohodě? Příjdeš mi nějaká naštvaná." řekne a zamrká. Známe se jen pár hodin a už mě zná jak svý boty :D   ,,Řeknu ti to v kavárně." odpovím a jdu za ní do auta. Nevím proč, ale mám potřebu jí to říct. Je mi fakt sympatická a já nevím co dál, prostě jsem ráda, že ji mám.

,,Ahaa." řekne Lisa, když jí řeknu celý příběh od začátku do dneška. Mezitím, co jsme sem přišli, jsme si stihly říct snad všechno možné a taky jsme si řekly, že budeme nejlepší kamarádky. Mám k ní velké sympatie. Prostě ji mám fakt ráda :D

                                                          ,,Ale je fakt krásný." mrkne na mě, když jí ukážu jeho Instagram. Začnu se nahlas smát. Lisa na mě mrká a pak se přidá.

Asi po dalších milion kafích a trilion hodin mě veze domů. Rozloučíme se a já jdu ke dveřím. Otevře mi bratr, ale pak se zarazí a kouká na něco za mnou. Otočím se a vidím, že kouká do auta, kde si Lisa upravuje rtěnku. Najednou Lisa koukne na místo kde stojí bratr a tváří se jako by viděla ducha. Rychle na mě zavolá čau a frčí si to domů.

,,Kdo byla ta holka?" zeptá se David a zasněně kouká z okna u mě v pokoji. Je fákt nějaký divný :D    ,,Lisa. Moje nejlepší kamarádka." odpovím a převalím se na své posteli na záda. Najdenou postel zavrže pod tíhou bráchy. Otočím na něj hlavu. Taky leží na zádech a má ruce za hlavou. Aha..Lisa se mu líbí! :D    ,,Chceš, abych tě s ní seznámila?" mrknu na něj. ,,Vážně? Tak jo!" odpoví pohotově David. Usměju se a otočím se na bok. Než usnu, slyším, jak brácha odchází do svého pokoje. Vlezu si pod peřinu a za chvilku pochrupuju.

                                                                                DOUFÁM, ŽE SE VÁM TAHLE KAPITOLA LÍBILA A UVIDÍME SE U DALŠÍ. MĚJTE SE HEZKY, MÁM VÁS RÁDA ! :**