Jak se řeklo tak se stalo. Čekal nás výlet, tak jsme se všichni šli připravit. Museli jsme si vybrat pevnou obuv, protože skály nebyly zrovna moc blízko a navíc budeme hrát i nějaké hry. Do batohu jsme si měli vzít ještě nějaké pití a jídlo, pro případ že se někomu udělá špatně. Už bylo na čase vyrazit. Všichni jsme se seřadili u hlavní budovy a čekali než přijdou vedoucí. Netrvalo to dlouho a byli tu. Naše cesta mohla začít.
Celou cestu jsem pokukovala po Markovi, začínal se mi celkem líbit. Nebyla jsem očividně jediná, protože Tereza za ním pořád chodila a otravovala ho. Na Markovi bylo vidět že se mu to nelíbí. Karma na každého přijde. Jen tomu dát čas. Když vedoucí zavelel abychom zastavili, řekl že se zde bude konat první hra. Měli jsme nasbírat co nejvíce věcí v lese. Což byly například šišky, větve a i houby které však moc nerostli a něco z toho postavit. Rozdělili nás na hodně týmů. Já byla v týmu s Vendy, Terezou, Adélou a s Tomášem a Pepou. Super, tenhle tým nám zůstane napořád po celou dobu tábora. Moc nadšená jsem nebyla ale co se dá dělat no. Začali jsme sbírat různé věci a dohodli jsme se že budeme stavět dům. To by nebyla Tereza která by měla pořád něco proti. Rozhodla se že s námi nic dělat nebude. Tak je to její problém, ona nechce nic dělat, aspoň se neušpiní jak říkala.
Během této hry jsme se ještě více seznámili. Pepa byl v našem věku, stejně jako Adéla a Tereza, ale Tomášovi bylo 15. Je hodný, ale Vendy proti němu něco má...Nevím proč. Když jsme už měli hotovo, zavolali jsme na vedoucí a ti nám dali body. Když tato hra konečně skončila, pokračovali jsme zase v cestě ke skalám. Venku mohlo být tak kolem 28 stupňů. Bylo fakt šílené vedro. Těšila jsem se až konečně zase zastavíme, máme ale štěstí že cesta nebyla pouze do kopce. Byla i po rovině.
Za necelých 20 minut jsme už konečně všichni došli na místo, na které jsme se těšili. Byla tu krásná příroda, ale něco mi tu nesedělo. Bylo tu jedno hřiště, které se mi zdálo divné ale nějakým způsobem mě přitahovalo. Vendy jsem to řekla a jelikož byl rozchod tak jsme se tam rozhodli jít podívat. Myslím že jsem tohle dělat neměly. To co jsme viděly, bylo doslova divné...až strašidelné. A nejhorší z toho bylo, že si tu stále hrály děti.
Tak další kapitola je tu <3
ČTEŠ
Stará Usedlost
УжасыEliška a Vendy poprvé jedou na tábor. Rozhodly se pro "Starou Usedlost" která vyhovuje cenou, místem a i pravidly. Děvčata na tento tábor jedou s radostí a velice se těší. To však neví co vše zde zažijí...
