Kapitola šestnáctá

12 3 1
                                    

Ty čtyři osoby byly dva dospělí muži staršího věku a zbylé dvě byl Marek a Tereza. Vypadá to, že jsme je osvobodili kvůli přečtení dopisu. To je super. Nemohla jsem tomu uvěřit že tu znova všichni jsou. Od teď začínám oficiálně věřit na nadpřirozeno.
Všichni jsme šli společně na tábor. Vedoucí nemohli uvěřit vlastním očím. Nevěřili tomu že před nimi stojí 40 let hledané už již dospělé děti a Tereza a Marek. Vše se šlo oslavit. Bohužel to byla i poslední noc strávená na tomhle táboru. Zítra se už jede domů. I když jsme zde zažily tohle, tak se mi tu líbilo. Dopadlo vše dobře. Václav sem na oslavu posledního dne a návratu hledaných byl pozván taky. Naštěstí přišel. Za vše nám poděkoval.
Večer byl v plném proudu a já si začínala uvědomovat jak moc to tu bláznivé a strašidelné bylo. Rozhodně mi toto místo přirostlo k srdci a není to naposledy co sem jedu.
Nikdo si ale nedokáže vysvětlit co se stalo že se tu najednou vzaly děti které umřely. Radši budu potichu. Nechci vyzradit tajemství které jsme slíbili že si ho s Vendy necháme mezi sebou. Nikdo se nesmí dozvědět o tom dopisu. Dopis po přečtení zmizel, takže by nám to stejně nikdo nevěřil...
Tak no jako nejdřív hororová kniha a teď z toho vzniklo tohle😂poslední kapitola a je konec💗😭

Stará UsedlostKde žijí příběhy. Začni objevovat