Mise Valentýn

Tiché vyznání lásky

Připadal jsem si zmatený, byla valentýnská noc, kdy by každý měl být s někým koho miluje a já byl sám. Dones v parku jsem z radosti políbil Marinette, ale v tom polibku bylo něco víc. Neuměl či nechtěl jsem si to přiznat, ale nebyl to obyčejný výkyv radosti a právě z toho mě mrazilo.
Miloval jsem berušku od první chvíle co jsem ji spatřil, ale byla někdy až moc chladná a lhostejná, zato Mari šla do všeho s emocemi a prožívala to.
Přesto všechno měly něco společného, zápal při věc, obě dokázaly s odhodláním nemožné a nic je nezastavilo a obě byli krásné. Takovou depresi jsem nikdy neměl a bál jsem se, že se vymknu kontrole.

,,Věděla jsem, že tě tu najdu."
,,Čekal bych, že alespoň ty budeš na Valentýna s ním a nebudeš chodit na prašivou kočkou, která se utápí v emocích."
,,Teda ty máš ale slušnou depku, to ti řeknu."
,,Proč sedíme zrovna tady?"
,,Já tu seděl a ty sis přisedla."
Pokrčil jsem rameny.
,,Ne, myslím jako proč sedíme srovná na vile Agrestových?"
Polil mě studený pot a hůř se mi dýchalo, jako by mě můj oblek svíral.
,,Nevím, prostě jsem si sem sednul a přemýšlel nad dnešním dnem, byl zvláštní."
,,Jo to byl."
Zasnila se do dálky.
,,Klidně si běž za ním, nemusíš mi dělat společnost."
,,Ne, budu tu ráda. Naučila jsem se žít v svojí přítomnosti tak mě nevyháněj."
,,Já jen, že mě nemiluješ. Každý si může jít po svém."
,,Ty nejsi rád?"
,,Ty nejsi šťastná a navíc jsem dnes zjistil další věc, nejsi jediná kolo mám rád."
Čekal jsem nějakou reakci, jakoukoliv, ale žádná nepřišla. Beruška tam v klidu čekala a koukala do prázdna, to dělala často když přemýšlela.
,,Řekneš mi kdo to je?"
Zavrtěl jsem hlavou.
,,Ne, jsi žárlivá osůbka broučku. Nemůžu nic riskovat."
Naklonil jsem se k ní a zašeptal jí to do ucha a když jsem se odtahoval, jen letmě ji políbil na rty. Byl to záblesk okamžiku, ale rty mi po něm vibrovaly ještě dlouho.
,,Proč jsi to udělal?"
,,Chtěl jsem vědět jak chutnají tvé vrty předtím než půjdeš pryč a pravděpodobně už se ke mně nikdy nepřiblížíš.
,,Kocoure nech těch řečí. Budeme se vídat i nadále. Jsi totiž můj."
,,Nepřeháněj broučínko."
Nevěděl jsem co mám říct, nemohl jsem si vybrat mezi Marinette a beruškou a málem mi z toho explodovala hlava.
,,Kdyby ses nemohla rozhodnost mezi dvěma dokonalými lidmi, s rozdílem, že jednoho znáš dlouho a toho druhého taky, ale poznala jsi jeho pravé já nedávno, koho by spíš vybrala?"
,,Podle srdce kocoure."
,,A když srdce neví?"
,,Pověz kdo je ta druhá."
,,Když to řeknu, bude to v háji, celá tato hra na tajnou identitu."
Musel jsem si lehnout na záda a koukal na hvězdy a snažit si vyčistit hlavu.
,,Beruško nezvládám to, připadám si jako by mi život protékal mezi prsty, protože je toho na mě moc. Nemůžu mít rád dva lidi, když mě nemá rád ani jeden. Kašli na všechno."
Zavřel jsem oči a dlouhou chvíli bylo ticho.
,,Kocoure, z tvých depresivních myšlenek mě bolí hlava. Chytni mě za ruku, už to nevydržím když nevím kdo jsi. Přísahám, že to bude jen mezi námi."
,,A co když utečeš?"
,,Na to tě mám moc ráda kocoure."
Pohladila mě palcem po tváři, ale já měl zavřené oči a odmítal je otevřít.
Držel jsem beruščinu malou dlaň jako motýla, křehkou a snadno rozbitelnou. Byl to dokonalý moment s tíhou okamžiku.
Slyšel jsem jak se beruška nadechla a řekla kouzlo na odtransformaci.
,,Miluju Adriena Agresta."
Jakmile to dořekla, srdce mi vynechalo několik úderů a málem vyskočilo z hrudi.
Otevřel jsem oči a stála tam, málem jsem se udusil a stále tónu nemohlo uvěřit. Seděl jsem naproti Marinette a držel ji za ruku. Usmíval jsem se a ona otevřela oči, střetla se s mým pohledem.
,,Tak, teď to víš kocoure. Měla bych znát tvoji identitou."
,,To nemusíš, už jsi ji řekla." Usmál jsem se a čekal až jí to dojde.
,,Ty jsi-?"
,,Už to tak bude broučínko."
,,Tomu nevěřím, nevěřím, že máme takové štěstí."
Stále jsem ji držel za ruku, tiskla ji pevně ve své malé dlani a čekala.
Kouzlo působilo a byl jsem tak v klasické, obyčejné podobě. Vítr mi čechral vlasy a já se usmíval.
,,Celou doby jsi to byl ty." Zašeptala do větru, ale to už jsem podruhé ten den naše rty spojil, tentokrát s plným vedomim, že je to nejlepší rozhodnutí v mém životě.

The end lidi🤕💖 tak rychlé ro uteklo 😊 Užijte si Valentýn😏💟
Tato kniha měla sice jen 9 kapitol, ale snad nevadí. Snad odpustíte, ale já chtěla to dnes dokončit 👌😂

Ted nic neplánuju takže pokd chcete něco číst tak MiraculousFanBoy má novou story o kocourovi😈👌😂

Jako pokaždé když končím příběh, žádám vás o jediné, každého kdo TO čte, napište komentář💖😊 je jedno jak dlouhý, ale je to znamení při mě a povzbuzení do dalšího příběhu 💪😅 tak prosím nezapomeňte.

Vaše AdlaBakovML💖