Jeremy:
Citrón? Co to?
Zvedl jsem se a šel k tomu citrónu.
Než jsem tam došel někdo na mě něco vylil. Byla tma tak jsem to moc dobře neviděl.. Pravděpodobně barva.
Wtf?
Já citrónu si všimnu kdekoliv a kdykoliv i ve tmě.
Proběhli kolem mě 2 lidi. Nevšímal jsem si toho. Zvedl jsem citrón, když v tom... Se zavřeli dveře...
A kurva...
Ozývali se kroky animatroniců... Jdou si pro vraha ,ale já je nezabil!. Co teď mám dělat?! Jsem tu sám v noci, fialovej a zmatenej. Co teď mám jako dělat?!
V rohu jsem uviděl Bonnieho. Sakra!
Koukal na mě.
,,Ja nejsem vrah" řekl jsem, ale bylo to pre platný... Šel ke mně a já couval.
Objevili se i Chica, Freddy a Foxy a mně nezbylo nic jiného než couvat.
Zády jsem narazil do zdi. Jsem v prdeli. Dneska tu umřu...
Všiml jsem si vedle sebe kostým Sprigtrapa.
Že bych mohl...? Ale co když mě to zabije?
V tu chvíli jsem neměl jinou možnost, než si ho obléct. Nesmím dělat moc prudké pohyby, jinak.... Těžce jsem polkul.
Nasadil jsem si poslední část kostýmu.
Objevili se tu duše dětí a brečeli. Je hrozné co jim Vincent udělal..
Vytvořili kolem mě kruh.
,,Já jsem vás nezabil... To byl..." nedořekl jsem to protože jsem se rozbrečel.
A sakra....já brečím!
Cvak... Ozvalo se cvaknutí. Ne ne ne ne! Otočil jsem hlavou ,ale to jsem neměl dělat, ozvalo se další cvaknutí..
Já ještě nechci umřít!
Budu Vincenta ve snech pronásledovat! Bude mít ze mě noční můry! Postarám se o to že nikdy nebude moct knidně spát a spáchá sebevraždu!
S každým mím sebemenším pohybem se ozvalo další cvaknutí..
Cítil jsem tlak na hrudi. Něco špičatého se mě snažilo probodnout velmi pomalu. To bude ,ale kurva bolet! Smažil jsem se kostým sundat, nešlo to.
Začalo mi něco pomalu probodávat rameno. Bolelo to jak ku*va.
,,AAAAAAAAAAAAAA...!!" ječel jsem jak malá holka.
Pak nějaké tyčky mi probodávali čelisti. Ta bolest se nedala vydržet.
Z očí mi tekly slzy. Tohle je nejhorší způsob smrti!
Proč mi to jednoduše neprobodne srdce abych konečně vykrvácel?!
Začali se mi dělat mžitky před očima. Kolem mě bylo hromadu krve.
Pak přišlo na řadu i druhé rameno.
Byl bych radši kdybych byl upálen nebo udušen, co bych dal za to kdyby mě někdo bodl do srdce...
Už jsem neviděl skoro nic. Přestával jsem ječet, přestával jsem vnímat bolest.
Probodlo mi to nohy a nakonec hrudník.
Najednou byla tma...
...pokračování příště...
Neukamenujte mě :D
Přečtěte si můj novější příběh:
FNaF: Teror ve škole.
