Jak mile sem se alespoň trochu vzpamatoval utekl sem.
Pryč od nich..
,,Haru kam to běžíš?! Za chvilku závodíš!" křičela Gou když sem kolem ní probíhal.
Nijak sem jí neřešil a běžel dál.
Najednou mě nikdo chytil a zabránil mi dál utíkat.
Makota.
,,Haru co se dě..." dál to nedořekl protože si všiml mých slz.
Chvilku se na mě jen zaraženě díval a až poté se vzpamatoval a promluvil.
,,De o Rina, mám pravdu?" řekl.. soucitně?
Nevim jak popsat tón jeho hlasu.
,,J.. jak... t.. to ví.. víš?" řeknu mezi vzlyky.
,,Viděl sem tě... na tréningu." řekl.
Já okamžitě zrudl.
Takže to nikdo viděl..
Sakra!
,,A navíc mi Nagisa řekl svou teorii." dodal po chvilce.
,,Nagisa? Teorie? Co?" řeknu naprosto mimo.
Vážně nechápu o co de.
Jaká teorie nebo?
Co?
ČTEŠ
jestly si s ním....si jen pouhý sen. [Dokončeno]
FanfictionHaru již sám sebe dávno přemlouval že se plete. Nakonec ale vyhrál cit. To co cítí k Rinovy není jen přátelstvý. Zamiloval se do něj. Ale... co když ho Rin pošle nikam s tim že není žádnej zasranej buzerant? nebo snad...