Okamžitě sem se otočil směrem od něj protože mé tváře začínaly nabírat rudou barvu.
Kdyby tak věděl..
,,Haru?" řekl Rin a položil mi ruku na rameno.
,,Co se děje?"
,,N-nic.."
,,Víš že mi můžeš věřit, tak co se děje?"
,,Rine já-"
,,Haru-chan! Promiň jdu pozdě ale-" řekl Nagisa a poté se zarazil protože viděl Rina.
,,Rin-chan?!" řekl zmateně a poté střídal pohled na mě a na Rina.
,,Jé nikdy sem si nemyslel že byste vy dva byly spolu!" vyjekl vesele Nagisa.
Já okamžitě zrudl až za ušima.
Rin očividně taky protože nic neřekl.
Až poté se vzpamatoval a pustil mě.
,,Moc vtipný." řekl a ironicky se zasmál.
To mě jaksi bodlo u srdce.
Takže sem měl pravdu.
Jak sem si mohl myslet že by se mnou chtěl Rin něco mít?!
Cítil sem jak se mi do očí hrnou slzy.
Sakra co teď?!
Najednou sem dostal nápad.
Urychleně sem se svlékl do plavek a skočil do vody.
Nic jiného mě prostě nenapadlo!
ČTEŠ
jestly si s ním....si jen pouhý sen. [Dokončeno]
FanficHaru již sám sebe dávno přemlouval že se plete. Nakonec ale vyhrál cit. To co cítí k Rinovy není jen přátelstvý. Zamiloval se do něj. Ale... co když ho Rin pošle nikam s tim že není žádnej zasranej buzerant? nebo snad...