.13.

388 32 0
                                    

Těsně před tím než sem opět stočil svůj pohled na hladinu vody zahlédl sem Rina.

Seděl u míst kde byla i jeho škola a pře to byl v blízkosti své mladší sestry která byla jen přes uličku.

Zvláštní že ten kdo Rinovy ještě před malým okamžikem tvořil společnost nikde nebyl.

Byl sem za to i docela rád.

Ani nevím proč.

Ale jedno vím rozhodně.

Už teď ho nenávidím.

Svůj pohled sem namířil na vodu a čekal než závod začne.

To se po krátkém okamžiku stalo a já okamžitě-spolu se všemi co aktuálně závodily- skočil do vody.

Měl sem oproti ostatním docela náskok což není nic neobvyklého.

Najednou sem v hlavě zase měl ten obraz toho co se před chvílí viděl.

jestly si s ním....si jen pouhý sen. [Dokončeno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat