Pod hladinou moře

Znečištění u Austrálie

"Omi!!!! Pojď sem! Tady visí přihláška na soutěž!" Volá na mě zběsile Iren. Malá dobrodružná rybka mi nabízí další z jejích potrhlých nápadů.

"OK. OK... v čem mám soutěžit tentokrát?" odpovídám Iren. Docela nuda... Tento týden už pátá soutěž. Vyčerpaností malém po soutěžích padám.

"Kdo najde nejhezčí korál u Austrálie! To nezní špatně ne?"
Nechápu ji. Vždycky klidná a nadšená. Prostě malá Iren.

"Alespoň nějaké vzrůšo s odpočinkem.. už začínám bláznit únavou. Nemůžeme si dát oraz?"

"Nenenene! Alespoň tahle!" A hned na mě vykulí ty roztomilé rybí oči. Prostě musím podlehnout.

Na soutěži...

"Připravit!!! Pozor!!! Plavte!" Křičí organizátor. Všichni plavou tím stejným směrem. Dopředu. Já se vydám dozadu. Cestou sem rostl celkem hezký korál.

"Tenhle ne... ne. Ne. Nikde nic!?" Štve mě to. Nikde ho nemohu najít. Vždyť tu rostl!

Aaaaaa! Tady vězí. Hned za tím největším kamenem co se tu válí. Tak pojď maličký.

"Omi? Tak co?" Za mnou stojí Iren s krásným korálem.
"Wow!" Povídám. "Nádherný."

Za chvíli se máme vrátit. Samozřejmě to bereme oklikou. Korály mají svou krásu. Barevnost jim nechybí. Navíc... chci jich vidět víc.

"Myslím, že nejhezčím bude tvůj." Povídá Iren. Už zase...
"Prosímtě... viděla jsi tu výbavu ostatních? Ty hledáčky?" Obě dostáváme záchvat smíchu. Hledáčky se zabavily hned na začátku. Ten jejich kyselý výraz, když je zabavili.

"Nejvíc miluji červeno - zelené korály. Hlavně ty s... smrt korálů a odpad?" Cože? Nějak ji nerozumím.

"??? Cože?" Nechápavě na ni zírám. Smrt? A korálů???

Najednou to zahlédnu. Horší věc nikdo nikdy neviděl. Mrtvé korály a odpad všude kolem.