~ Without Hope ~

• Prolog •

"Andrew!" Volá mě babička na oběd, zvednu se z gauče a jdu po schodech nahoru, babička opět uvařila obrovskou porci mého oblíbeného jídla, poděkuji a pustím se do toho, ze slušnosti se snažím vše dostat do sebe, stejně  nakonec odejdu s košíkem plným jídla, pousměji se pro sebe a už se dál zajímam jen o jídlo.

Po obědě se rozloučím s babičkou a jdu domů, jak jsem čekal, dostal jsem vajíčka od slepic, okurky že zahrádky a abych nezapomněl, hlavně jablka.

Bydlíme s rodiči jen kousek od babičky domku takže mi košík nijak velice nepřekáží. Vzpomněl jsem si že se dnes máme sejít s Nathem.

Nathan nemá rodinu takže se sestrou bydlí v dětském domově, jakožto starší bratr o ní má vždy velký strach takže chodíme ven jen když je ve školce.

Dojdu domů a zjistím že matka ani otec nejsou stále doma, což chápu, oba jsou doktoři a nemají moc času na mě. Dojdu se osprchovat a obléknout, mám ještě hodně času jelikož je jedna a ven jdeme večer v 6  tak si jdu lehnout na gauč a kouknout na sociální sítě, jsem to trochu závislák.

Po pár hodinách jsem zjistil že jsem si u babičky nechal peněženku protože jsem si chtěl objednat pizzu, tak jsem zavolal  babičce, ale nezvedala, což bylo normální, nejspíš byla u slepic nebo na procházce, vzal jsem si jen klíče a šel ven.

Málem jsem se sesypal když jsem vyšel ven, takový vedro, no doprdele, jak půjdu od babičky tak si rovnou koupím něco k pití, doma je jen voda z kohoutku, která není zrovna nejlepší.

Překvapuje mě že jsem zatím nepotkal ani jedno auto, normálně tu jsou zácpy, a teď nic.

Byl jsem už jen kousek od babičky domku když ke mě přiběhla nějaká žena, vypadala dost vyděšená, celá udýchaná se zastavila a snažila se mi něco říct, jenže když jsem odvrátil pohled na běžícího muže, tedy jestli se to takhle dá říci, tak jsem se zděsil, muž měl úplně vybledlou kůži a nabělalé oči, až na tu obrovskou ránu od nože na noze byl zcela normální, ale jakmile se k nám přiblížil a vydal velmi divný zvuk který se podobal mečícímu vlkovi, jo fakt reálně, začal jsem nabírat jakýsi neklid.

Přiběhl k nám a bez rozmyšlení se zakousl té ženě do krku, žena zasýpala  bolestí a omdlela, muž nezaváhal a ihned ji začal požírat, no doprdele, stál jsem tam jak kokot a díval se na něco co jsem si neuměl představit ani v těch nejhorších Nightmares..

Jakmile jsem se vzpamatoval jsem začal utíkat zpět domů protože mi došlo proč  babička mobil nezvedala, doběhl jsem domů kde jsem před vchodem potkal Nathana, vypadal že už pochopil o co jde a netrpělivě čekal až odemknu dveře.

Vběhli jsme dovnitř a já si běžel zabalit, Nathanovi jsem hodil batoh a naznačil ať sbalí nějaké konzervy, po zabalení jsem seběhl dolů a zavolal na Nathana který zrovna zapínal batoh, já jsem vzal klíče od svého auta a běželi jsme do garáže kde jsme nastoupili do auta a jeli někam hodně daleko od tohoto města.