~ Without Hope ~

~Allies?~

Nacházeli jsme se teď v situaci která byla velmi stísněná, muž si sedl na kapotu svého Hummera a čekal na nás až vylezeme, u toho si začal brousit svoji sekeru a broukat melodii nějaké písničky.

Podíval jsem se velmi vykuleně na Nathana a on úplně stejně na mě, oba jsme s tím nepočítali a nevěděli jsme teď co s tím.

Na jednu stranu vypadá opravdu dost schopný a sympatický, ale na druhou stranu nás chce třeba využít, nebo sníst, v tuhle chvíli jsme ale velmi na mizině s jídlem a ostatními věcmi, takže kdyby měl tábor tak by se nám to hodilo.

Každopádně jsme se museli rozhodnout jestli utéct nebo přijmout jeho "nabídku" A domluvit se.

Nathan čekal na můj názor jelikož jsem starší a považuje mě za takového našeho "vůdce" Skupiny, v tu chvíli mi došlo že v tomto světě chci přežít a to že nás někdo bude chtít sníst, je problém budoucího Andrewa.

Vzal jsem Nathana za ruku a vylezli jsme ven, muž se na nás podíval a pousmál se "Sice vám budu muset položit pár otázek, ale už teď vím že budeme dobří kamarádi Fritóšourci"

Trochu se mi ulevilo že nás rovnou nevzal sekerou přes ksicht a nesložil nás do auta. Chce se nás ptát na otázky, což znamená že se chce v něčem ujistit.

"Takže, vy malí vibrouši, jste někde ubydlení? Podle sledování bych řekl že ne, ale kdyby náhodou" Zeptal se na první otázku
Začal jsem přemýšlet trochu logicky ale k ničemu jsem nepřišel, jako vždy takže jsem odpověděl pravdu.

"Ne, nejsme"
"Já si to myslel, jsem to ale dobrej sakra" Odložil sekeru na kapotu auta a stoupl si blíže k nám.
"No, jídla moc nemáte, jak jsem vysledoval a pití taky ne, co máte za zbraně?"
Pro svou jistotu jsem odpověděl pravdivě jen trochu.

"Máme oba dva jen kukri nůž."
"Doobře, hele chlapci, nechtěli by jste ke mně do tábora, je nás sice jen 6, ale všichni jsme velmi šikovní a staráme se o jednu takovou menší budovu, kde všichni bydlíme, a taky náhodou máme volný pokoj s dvěmi postelemi" Zavtípkoval ale nám se nehly ani koutky.

"Ehm.. " Odkašlal si "Takže berete to? Máme dost jídla zbraní i pití."
Musel jsem se trochu zamyslet jestli děláme správně, ale zjistil jsem, že opravdu nemáme co ztratit. Podíval jsem se ještě na Nathana, předsi jenom nejsem tu sám, ten na mě lehce kývnul a já se rozhodl pro Ano.

"Tak kucii, vy si nastupte do toho vašeho broučka a povalte zamnou." Rozhodl muž a my jsme šli do "broučka" Muž nastartoval a vyjel na opačný směr kterým jsme jeli a po 300metrech odbočil do prava za les mezi pole.

Jeli jsme takovou polní cestou která byla kousky upravená a štěrková, dojeli jsme na travnatou cestu a vyjeli kopec, muž vyskočil z auta a odemkl dřevěnou bránu kterou jsme projeli a kde jsme zaparkovali za jakousi dřevěnou budkou.