~ Without Hope ~

~ Beginners. ~

Je to asi dva dny od začátku Apokalypsy, s Nathanem jsme se ze severní Virginie dostali do jihozápadní Georgie, doposud jsme se potkali jen s mrtvými ale lidi jsme nepotkali až na několik bouraných aut, které byly pro nás velkou překážkou.

Když budeme mluvit o zásobách tak bych toho moc neřekl, konzerv máme maximálně na dva dny když budeme šetřit a s vodou jsme na tom velmi špatně, ale jelikož jsme posraní strachy tak se bojíme kdekoli brát zásoby, ale pomalu a jistě se to blíží.

Prozatím spíme večer v zamčeném autě v lese kde občas hlídkujeme když se nám prostředí nelíbí.

Dnes ráno mě velmi bolí hlava a tak přebírá řízení Nathan, já mám šanci se prospat. Jelikož jeho věk není vyspělý na řízení tak jsem ho musel doučit řídit ale nebylo na tom nic těžkého, manuál nemám totiž.

Probudil mě jemně nerovný povrch, Nate objížděl další z mnoha bouraček na této silnici. Všiml si že jsem vzhůru a využil toho.

"Andrew, vím že už je to nějaká chvíle, ale myslíš že se někdo zachránil? Jakože s těmi vojáky měli být převezeni na moře kde byla nějaká loď podle toho rádia včera."

To je pravda, včera jsme zkoušeli zapnout rádio v autě, kde jinde, a celý den tam hrála zpráva která upozorňovala a zvala na vojáky v každé zemi kteří s sebou berou omezený počet lidí na loď která bude plout v moři dokud se to neuklidní, my tam samozřejmě nejeli, jelikož je to omezený počet tak nám bylo jasné že se tam vypoutá omnoho větší Apokalypsa jaká byla do teď.

"Jak jsi slyšel Nathane, omezený počet, jestli tam byli slušní lidé a nezbláznili se z toho že je nevybrali tak určitě, však si myslím že se tam spíše postříleli protože žárlili na ty které tam vzali." Odpověděl jsem s přehledem na Nathanovu otázku, ptá se často, a to kvůli sestře, celý první den probrečel protože jsme byli nuceni ji tam nechat, stejně jako mou rodinu a ostatní přátele.

"Tvoji sestru však určitě dovedli na loď, počet nepočet, byla pod 6let což je pro vojáky povinností" Uklidnil jsem Nathana a dál se začal zajímat o okolní přírodu.

Po chvíli jsme dorazili na benzínovou pumpu, kde Nate zastavil.

"Andrew, potřebujeme natankovat." do této chvíle jsme nebyli nuceni vyjít ven, pokud jsme nepotřebovali na záchod.

Natáhl jsem se pro batoh a vytáhl z něj nůž, Nate měl nůž u sebe 24/7 byl sice mladší ale rozumnější.

Vystoupili jsme z auta, podíval jsem se okolo, vypadalo to prázdně, Nate vzal pumpu a šel natankovat, při našem štěstí tam něco bylo.

Otevřel jsem kufr kde jsem měl kanystr na benzín a natočil jsem z druhé pumpy kanystr, kdyby náhodou. Zandal jsem kanystr do kufru a šel se podívat na prodejnu, oknem jsem se podíval dovnitř, vypadalo to prázdně, vešel jsem dovnitř a připravil si nůž.

Spatřil jsem prázdno, nikdo tu nebyl, a taky nic, rozhlédl jsem se a pomalu šel za kasu, ležel tu zabitý mrtvý, překročil jsem ho a přešel do místnosti zaměstnanců, byla obyčejně vybavena a byl zde jen nábytek, po rozhlédnutí jsem zahlédl jakousi vanu která byla vyhrazena na krabice se zbožím na dně ležela jedna prázdná krabice v které ležela poslední sušenka, popadl jsem ji a odešel z místnosti pro zaměstnance, ještě jednou jsem překročil mrtvého rozhlédl se a odešel z prodejny.

Byl slyšet jen pád mého nože a já zvedl ruce nad hlavu a klekl si.