už je můj

19 1 1
                                    

Vylezla sem oknem na malou stříšku.
A pak sem malej kus skočila na trávu. Vzala sem si kolo a jela k tetě.
........................................................................

,,ahoj teto!'' zamávala sem jí když sem zanikala kolo ke sloupu.

,,ahoj jdeš se na něj podívat.?'' řekla s cigaretou v ruce.

,,ano'' zasmala sem se a obehla sem ji.
Šla jsem mezi klece s mazlíčky.

Byl tam a záhadným způsobem mě i poznal.

Chtěl za mnou z klece ven. Ostatní psi jen štěkali nebo spali.

Když už sem musela odcházet začal kňučet. Otočila sem se na něj a málem sem se rozbrečela. Jenže sem opět vzala odvahu a ten pes je můj.

Otevřela sem klec. Pejsek mi skočil do náručí a já sním běžela zadním vchodem. Běžela jsem dopředu pro kolo. Teta už tam nebyla.

Jela sem s ním domů a pak s ním nějak vlezla do domu oknem.

,,Tak a jsme doma'' řekla sem začala vytahovat pelíšek ze skříně.

On očuchával vše co viděl.

,,měla bych ti dát jméno.''
On si předemě sedl a jen usmívavě koukal.

,,Alex!'' řekla jsem a on zaštěkal radostí a já se začala smát.

,,co to bylo?!'' slyšela sem tatu.

A sakra!

True Love Kde žijí příběhy. Začni objevovat