Iris bez vlastní minulosti [HPFF CZ]

~ 1 ~

Ze zapovězeného lesa vyšla postava asi sedmnáctiletého kouzelníka zahalená do cestovního hábitu, který rychlým tempem stoupal k hradu rýsujícímu se proti potemnělé obloze.

Postava procházela chladným hradem ve kterém bývá nejspíš přes den živo ale dnes večer tam nebylo ani živáčka. Co by tam také studenti dělali, když byl teprve srpen?

Kouzelník došel ke kamennému chrliči a nahlas vyslovil: „Maxovi Maxižvýkačky" zdánlivě nehybný chrlič se pohnul a vytvořil tak točité schodiště, po kterém kouzelník vystoupal až před mohutné dubové dveře. Zaklepal a zpoza dveří se ozval nezaměnitelný hlas Albuse Brumbála :„Dále ".

Kouzelník tedy zabral za kliku a vstoupil do kruhové místnosti plné knih a nejrůznějších přístrojů. Uprostřed pracovny seděl za pracovním stolem muž s dlouhými stříbrnými vlasy a vousy a na nose, který vypadal,  že byl několikrát zlomený měl své půlměsícové brýle,  za kterými vesele jiskřily jeho jasně modré oči,  kterými si prohlížel příchozího, jako by ho kontroloval rentgenem.

„Dobrý večer Marcu rád vás opět vidím. "„Také vás rád vidím pane profesore, omlouvám se že přicházím tak pozdě ale zdržel mě Bane, který si zřejmě myslel že jsem ušel takovou dálku, jen abych ukradl kentaurům jejich část lesa." zasmál se Marc.

„Chtěl jste se mnou mluvit? "

„Ach ano" povzdechl si řiditel „budu s nimi muset promluvit, protože jestli budou každého, kdo vstoupí do zapovězeného lesa vyslíchat, budou nejspíš pan Black a pan Potter vyslícháni tak často, že nebudou stíhat vyučování. "řekl Brumbál jen na oko vážně a šibalsky se mu zajiskřilo v očích.

Marc se pousmál při vzpomýnce na o dva roky mladší studenty jeho bývalé koleje -Nebelvíru.

„Každopádně ano, chtěl jsem s tebou mluvit o tvém zájmu který jsi mi sdělil, když jsi odešel z Bradavic." Marc se zatvářil užasle, moc dobře si totiž pamatoval o co před půl rokem Brumbála žádal.

„Myslíte můj zájem o vstup do Fénixova řádu?" zeptal se neméně užasle.

„Ano přesně to mám na mysli.“
„Takže mou nabídku přijímáte?" zeptal se stále ještě trochu zaskočený Marc.
„Pokud o to máš stále zájem, rád tvou nabídku přijmu, vlastně už pro tebe mám první úkol..."

Luci