~11~

83 10 0
                                    

Albus Brumbál vyčerpaně seděl v rudě čalouněném křesle ve zlatém rámu a nepřítomně diskutoval s obrazy na zdech. Vtom se spoza mohutných dveří ozvalo hlasité bušení které obrazy konečně umlčelo.

Marc ani nečekal na vyzvání a dveře s lehkým zavrzáním rozrazil. Brumbál se na příchozího díval s takovým klidem, až to bylo k neuvěření.
Ředitel chlapci pokynul ke křeslu,on jeho gesto ale bez povšimnutí přešel a rovnou přešel k důvodu jeho návštěvy: „Věděl jste to? Věděl jste, že má ztracená sestra je Alice?" Brumbál se, už s hraným klidem, díval do země a provrtával pohledem kruhovitý koberec, jako by v něm snad byla napsána slova, která by mohl vypustit z pusy a neuvrhnout přitom na sebe vlnu oprávěného vzteku, „Ano, přinejmenším jsem to tušil," začal s povzdechem Brumbál. „Jak-" Brumbál stočil pohled k oknu „jak ses to dozvěděl?„ Marc jako by bojoval mezi vztekem, že mu to ředitel zatajil a s nutkáním někomu prostě vyklopit, co viděl, „Sledoval jsem ji, protože Elizabeth už nemůže občas ji kontroluju," zajíkl se, „viděl jsem, jak šla po chodbě a narazila na nějakého studenta, jak ubližuje prvákovi, a.. když se ho snažila od něj odtrhnout,.. po jejím doteku, jako by se probudil z jednoho tranzu a spadl rovnou do jiného, omluvil se a odešel, a já- nechápu to, ale je to jasné, musela použít moc rodu Palikoffů. " Mladík měl najednou podivně zastřený pohled „Co o ní víte? Proč žije u smrtijedů? "   Brumbál, stále zamyšlený, nasadil zachmuřený pohled a dal se do vysvětlování : „Domnívám se, že tvá sestra neměla tolik štěstí jako ty, před několika dny, " Brumbál se zasekl, jako by pro něj bylo těžké o tom mluvit, opět si ho přeměřil pohledem a pokračoval: „před několika dny jsem objevil dům, kde zřejmě tvá rodina našla útočiště po tvém únosu," Marc se napjal ale nic neříkal, cítil, že nechce vědět co tam ředitel našel, ale zároveň to prostě vědět potřebuje. „a v něm jsem bohužel našel těla tvých rodičů, Mirandy zasvobodna Palikoffové a Oriona Davenportovích."

Marcovi se na zorném poli oběvily tmavé šmouhy, jako kdyby mu někdo zašpinil čelní sklo auta bahnem, „Kde jsou teď? Jejich těla, pohřbil jste je?" ptal se roztřeseným hlasem, „ano, "přikývl se zachmuřeným podtónem ředitel, „jsou pohřbeni v rodném městě tvé matky, ve Veliko Tarnovu." odmlčel se, zřejmě aby dal Marcovi čas a prostor spracovat všechno co mu řekl.

                *****************

Alice seděla na své posteli a byla začtená do knihy o počátcích hůlkové magie, ze čtení jí ale vyrušil velký výr, který vlétl do její ložnice otevřeným oknem, ona na něj jen překvapeně zírala.

Okamžitě poznala, že výr nese dopis od jejích pěstounů, opatrně mu vyndala ze zobáku dopis s pečetí čínského ohnivého draka. Roztrhla obálku, a dala se do čtení : Píšeme ti,
aby jsme ti připomněli, že na vánoční prázdniny, které jak víš začínají přesně za deset dní, se pro tebe jeden z nás přemístí, normálně by jsi samozřejmě zůstala na prázdniny ve škole, letos ale pořádáme vánoční ples, přijede i několik významných čistokrevných rodin ze zahraničí a ty by jsi nás tu měla patřičně reprezentovat.

Dopis byl jasný, bez oslovení, bez optání na školu.. Alice ale upřímně řečeno, nic tak milého nečekala, takhle alespoň věděla, co ji čeká v jednom z těch příšerných dnů prázdnin, na které se všichni tak těší.

Iris bez vlastní minulosti [HPFF CZ] Kde žijí příběhy. Začni objevovat