Carlislova a Esmeina dcera

15. Můj první lov

Carrie
,,Jsi nádherná." Usmál se na mě Aro a já se podívala na tátu. ,,Půjdeme na lov." Řekl Edward a všichni jsme se vydali ven, i Volturiovi. ,,Zvířecí nebo lidská krev?" Zeptal se mě Edward. Šlo vidět, že doufá na zvířecí. ,, Zvířecí." Všichni z rodiny se usmáli. Zastavili jsme se v lese a táta přešel za mě. Chytil mě za ramena. ,,Zkus něco vycítit." Nadechla jsem se. Hledala jsem něco ale nešlo to. Podívala jsem se sklíčeně na ně. ,,Už zavřít oči." Přikývla jsem a zavřela je. Vycítila jsem srnku na západě. ,, Běž." Vyběhla jsem tam. Její krev mě vábila víc než kdy jindy. Uviděla jsem ji, klidně se pásla na louce. Vyběhla jsem k ní a skočila na ni. Kousla jsem ji do krku a zlomila vaz. Vypila jsem ji celou a pak se odtrhla. ,,Na první pokus výborně." Usmál se na mě táta a mamka mi podala kapesník. Otřela jsem si pusu a pak se podívala zpátky na ně. ,,Na východě je stádo jelenů, plus na...." Edward se na mě podíval a já ucítila něco tak lahodného. Někdo mě rychle chytil, drželi mě tři. ,,Tak ji nechte... Aspoň ji ochutná." Tohle byl podle všeho Aro. Klidně se vsadím. ,,Carrie..... Východ, západ?" Zašeptal mi do ucha táta. ,,Vý-východ." Vykoktala jsem a rozběhla se s ním tam. Ulovila jsem si srnku. Pak jsem s ním šla domů a při cestě se k nám přidali ostatní. Volturiovi byli jen trochu mrzutí.

Esme
,,A ostatní vědí, že jsem "mrtvá"?" ,,Ano. Pohřeb budeš mít zítra." Odpověděla jsem ji, trochu sebou zatřásla a my ji objali okolo ramen. Zůstane tady s tebou Rose s Bellou, my tam půjdeme, někomu by to přišlo divný, protože tu skoro všichni vědí, že jsme si tě adoptovali." Přikývla na Carlislea. Došli jsme do obýváku a sedli si na pohovku.