Do Třetice... [Baxtrix,Marwex,Wedry] *POZASTAVENO*

Tábor #6

Byli jsme na pokoji a čekali na snídani, jenže pak přišla vedoucí a řekla něco děsného: „Zabalte si nějaké věci, budeme spát pod širákem a za půl hodiny sraz."

Koukli jsme se na sebe s výrazem NÉÉ a začali balit. Už jsme měli jít a tak jsem ještě napsala Štěpovy, ať za námi ještě přijdou.

Hodili jsme věci na zem a šli za nimi. Znáte to. Pusinky objímání a čau.
 

Přišla vedoucí něco řekla a vyšla směrem k lesu. Nic zajímavého jsme tam nedělali, vlastně jsme tam jen přišli, rozbalili si spacáky, opekli párky a šli spát. Ráno jsme se vzbudili, sbalili si věci a šli do tábora. 

S holkama jsme šli do pokoje a já si šla zavolat. Šla jsem kolem rybníka a tam jsem viděla, jak se Štěpán objímá s nějakou holkou a ona mu dala pusu. S brekem jsem se otočila a běžela pryč. Nevím, jestli mě viděl, ale dost to zabolelo. Zítra jedeme domů, už ho nikdy nechci vidět.

*Večer*

Šla jsem s Deny na záchod, ale najednou mě někdo chytl ze zadu za rameno, otočila jsem se a hádejte, kdo tam stál. „Co chceš?" Řekla jsem hnusným tonem. Kouknul se na mě s výrazem co se děje. „Nedělej, že o ničem nevíš, já jsem vás viděla." Otočila jsem se a utekla na záchody. Denča za mnou přišla a viděl, jak brečím. Začala mě utěšovat, ale stejně to nemělo cenu.

*Den odjezdu*

Ráno jsem se vzbudila první a tak jsem se šla projít. Bude mi to tu chybět.

Vrátila jsem se na chatu a holky už byli vzhůru, tak jsme si zabalili posledních pár věci a začali je nosit před chatu. Už jsme měli vše hotové a jen jsme čekali na odvoz. Přijel autobus a tak jsme se museli rozloučit s polovinou našeho týmu. Všichni jsme tam brečeli a objímali se. Protože jsem měla řasenku a měla jsem jí rozmazanou, tak jsem šla na záchod, tam jsem si ji utřela a šla zpět, jenže koho nepotkám, že. Stál tam Štěpán. „Promiň, to ona mi dala pusu." Chtěl mě obejmout, ale já uhnula. „Vidíš to, nic mi nevysvětluj, nepotřebuji to." Už se mi chtělo zase brečet. „Promiň, můžu tě ještě naposled obejmout?" Koukl se na mě se smutným výrazem. Jen jsem kývla a on mě objal. Bude mi chybět a začala jsem brečet. Než stačil něco říct, řekla jsem jen Ahoj a utekla za holkama.

Po půl hodině přijela moje mamka a my se začali loučit s vedoucíma. Naložili jsme věci a odjeli. Přijeli jsme domů a mamka mi řekla:"Zlato raději si sedni, prosím, potřebuji ti něco důležitého říct." Sedla jsem si a ona začala mluvit. „Zlato běž si zabalit věci, protože.........

AHOJ VŠICHNI. CHCI VÁM MOC PODĚKOVAT ZA 100 PŘEČTĚNÍ ♥ JSTE SUPER♥ NO DOUFÁM, ŽE SE VÁM DALŠÍ ČÁST LÍBÍ A JEŠTĚ SE CHCI OMLUVIT ZA TO, ŽE NEBYL TAK DLOUHO DÍL.