Do Bradavic rudým vlakem

81 3 0
                                    

Malá copatá holčička spolu se svou dvacetiletou sestrou cupitala po nádraží plném mudlů za rodiči.
,,Elis, myslíš, že to zvládnu?" zeptala se, za tohle ráno snad po padesáté.
,,Lucy neboj, zvládneš to. Já to taky zvládla." usmála se a objala jí.
Došly k jedné z přepážek, kde už na ně čekali rodiče.
,,Eliso ty jdi první a počkej na nás. Já projdu s Lucy a vaší matkou. řekl jejich otec rázně, hned jak dorazily. Ach ta jeho organizační povaha.. pomyslela si Lucy.
Jejich otec, vysoký muž s hnědýma očima a vlasy černými jako uhel, pocházel z čistokrevné rodiny, kde byla přísná a tvrdá výchova na denním pořádku. Proto také jeho svatba s mudlovskou dívkou vzbudila v rodině poprask. A proto se také s nikým z jeho rodiny nevídají.
Naproti tomu jejich matka byla asi to nejmilejší stvoření, jaké kdy Lucy potkala. Měla kaštanově hnědé vlasy a oči, a na krku nosila náhrdelník s písmenem E jako Elen který dostala od svého bratra předtím, než odjel do Švýcarska studovat draky, odkud se už nikdy nevrátil. Lucy často napadalo, proč tak milé lidi, jako je její máma, potkávají v životě takové věci. Na světě je přece spousta lidí, kteří by si to i zasloužili...
Z myšlenek jí vytrhlo až když ji otec poklepal na rameno. Lucy zvedla hlavu právě ve chvíli, kdy Elisa mizela za přepážkou. Nervózně se rozhlédla, jestli je nikdo neviděl. Vypadalo to, že ne.

,,Můžeme?" zeptala se jí máma starostlivě. Lucy kývla. ,, Můžeme."

*****

Naposledy zamávala ven z otci, sestře a plačící matce která jí mávala zpět uslzeným kapesníčkem.
Vydala se hledat volné kupé.
Kousek od dveří jedno skutečně našla a vešla do něj.

Tedy, úplně prázdné nebylo. Seděly v něm dvě holky přibližně jejího věku.
Jedna byla blonďatá, druhá zrzka a obě vypadali poměrně nervózně.

,,Ahoj, je tady volno?" zeptala se.
Zrzka se slabě usmála a přikývla.
,,Já jsem Lucy a vy?" otázala se jich když si sedla.
,,Já jsem Lily Evansová, jsem tady první rok a pocházím z mudlovské rodiny." představila se ta zrzavá. ,,Těší mě." usmála se Lucy a podala si s Lily ruku.
,,A ty jsi?" zeptala se blondýnky. ,,Jmenuji se Monica Anial a jsem tu taky první rok. Z mé rodiny byla čarodějka jen prateta."
,,Ráda tě poznávám." usmála se Lucy i na ní.

,,Nebuďte nervózní, moje sestra už Bradavice vyšla a ani jednou si na ně nestěžovala. A mimochodem já jsem ze smíšené rodiny, máma je mudla a tátu kvůli svatbě s ní vydědili z rodiny." řekla Lucy a při vzpomínce na otcovu rodinu se musela pousmát. Další dvě dívky se taky uchechtly a Lily se spěšně zeptala. ,,A jsi tu taky první rok?"
,, Samozřejmě, na páťáka snad nevypadám." odpověděla a Lily se pousmála.

Víc už ale říct nestihla, protože se rozletěly dveře a v nich stály dvě další blondýny a obě se smály jako blázni.
,,Brej den dámy, máte tu volno?" zeptala se jedná z nich když se trochu uklidnily.
,,Vole Agneso ty vůbec neumíš dělat první dojem!" vyprskla na ní druhá.
,,Jo jasně, pojďte si sednout." prohlásila Lucy a posunula se aby si měli cizinky kam sednout.
,, Děkujeme moc krásko." prohlásila ta, které ta druhá říkala Agnes. ,,Agneso už drž hubu! Teď už to neplatí!!" praskala se smíchem druhá.
Lucy se na ně tázavě podívala a tak Agnes začal vysvětlovat.

,,Tady Jessica vymyslela, že si po cestě sem.." Jessica jí skočila do řeči. ,,Jeli jsme mudlovským autobusem, protože nám bratři vypotřebovali letax na cestování na famrpálové zápasy." ,,Ano Jess, ale nech mě mluvit. Tak jsme jeli autobusem a hráli flašku. A protože ani jedna z nás nechtěla skončit bez trička, tak jsme všechny úkoly našich brášků plnily. A ty.." ukázala na Lucy. ,,jsi se stala obětí ,,chovej se jako kluk,, úkolu." dokončila svůj monolog. ,,Furt jsme na tom líp, jak tvůj bratr. Ten musel jet tím ďáblovým strojem až do Kruvalu." otočila se na kamarádku Jessica.

,,Jinak my jsme Agnes a Jessica. Nejčistokrevnější z nejčistokrevnějších."
představila je Agnes.
,,Já jsem Lucy a jsem smíšená." představila se bruneta.
,,A tohle jsou Lily a Monica. Jsou z mudlovských rodin." představila i své kamarádky.
,,Těší nás." řekly Agnes a Jessica jednohlasně. Ostatní se rozesmály.

Pobertové aneb sedm let v BradavicíchKde žijí příběhy. Začni objevovat