Dívka a kůň✓

A co dál?

,,Ahoj Emo."
,,Ahoj babi."
,,Jak se máš?" zeptala se babička.
,,Dobře," odpověděla jsem.
,,Máme tě vyzvednout. Mamka je v práci," řekla babička.
,,Přijede večer," přidala se Kristýna.
„Dobře," řekla jsem.
„Tak jdeme Emo?"
„Jasně, jenom se rozloučím," řekla jsem babičce.
„Nashledanou."
„Ahoj Emo."
„Nashle."
,,Tak co Emo? Líbilo se ti tam?" ptala se Týna.
„Docela jo."

„Tak, jsme tady."
„Pojď Emo!" volala Kristýna.
„Už jdu Týno."
Asi mě volala kvůli Bleskovi.
„Tak Emo. Tady jsou emaily s tou paní, které jí ho prodali," řekla Týna.
,,Tak co budem dělat Týno?"
„Napadlo mě, že bysme mohli ji přes emaily přemluvit, aby nám ho vrátila."
„To je dobrý nápad. Ale proč by ho potom dávala dětem?" ptala jsem se.
„Nebude ho dávat nám, ale babičce."
„Ona v tom jede i babička?"
„Jasně. Chce ho také zpátky."
„Nezapomeň, že to bylo rozhodnutí rodičů," řekla Kristýna.
„Tak dobře."
„Bude si s ní psát babička a mi ji budeme radit. Aby si nemyslela, že podle pravopisných chyb nebo psaní, ji píšou děti," navrhla Týna a já jenom zírala.
„No výborně! Koukám, že to máš všechno promyšlené. Aspoň si nemrhala časem, když jsem byla v nemocnici, řekla jsem."
„Já vím. Říkala jsem si, že zatím co budeš v nemocnici, promyslíme plán, a ty ho jenom ohodnotíš."
„Tak to je dobře."
„Ale už je večer. Za chvilku přijede mamka a ta to nesmí slyšet. Takže si o tom promluvíme pozdě večer s babičkou. A zatím, co bude mamka pryč, domluvíme čas setkání s tou paní, a půjdem si pro Bleska. Ok?" zeptala se Týna.
„Ok." Tenhle nápad se mi zamlouval.

,,Ahoj babi."
„Ahoj holky."
„Tak co? Jak jste se domluvili?"
„Napsali jsme té paní. Už čekáme jenom na odpověď," řekla Týna.
„Dobře holky. Tak já se budu dívat, jestli neodepsala. Ráno, až mamka odjede, tak vám řeknu, ano?"
„Dobře," řekla jsem.
„Ale teď už běžte spát."
„Jasně."
„Ahoj babi."
„Ahoj holky."