PLEASE DON'T GO | FF Marcus & Martinus

💚eight💚

Dojeli jsme do nemocnice a okamžitě jsme šli do ordinace.
Mamka šla ovšem taky..
Posadili jsme se a doktor nahodil neutrální výraz a řekl: "Myslíme že máš rakovinu..."

Zastavila jsem se.. "ale.."

"Nech mě to doříct" řekl doktor a mluvil dál: "odebereme ti ještě jiné testy a vše se zjistí ano?"

Souhlasila jsem a hned ten den mi udělali odběr kostní dřeně..

Probudila jsem se na lůžku, sama v pokoji a pomalu jsem otevřela oči..
Bylo mi jak mi bylo.
Nebylo to nejlepší, ale dalo se to..

Po chvíli přišel doktor se zprávou, že se odběr povedl a jen se počká na výsledky, ovšem do té doby si mě nechají v nemocnici.

Kývla jsem a usnula jsem..
💝💝💝

Ráno jsem se probudila a slunce mi zářilo do očí.
Chvíli jsem ležela když v tom přišla sestra a řekla: "pojď, jdeme za doktorem, něco ti řekne"

Vstala jsem a šla jsem s ní...

Došli jsme do ordinace připravena si vyslechnout větu, která mi může, či nemusí změnit život...

"Lauro, máš leukémii..." Řekl doktor sklesle a já jsem jen koukala..
Za chvíli jsem měla slzy v očích které již stekali dolů..

Střela jsem si je a sestra mi šla ukázat oddělení...
Byla jsem vystrašená.

Neznala jsem to tu, lidi jsem tu neznala... NIC

Jediný kdo byl v mé hlavě byl Martinus.
On neví že jsem tu...
"Beth?!" Zavolala druhá sestra na sestru vedle mě a ona šla k ní...

Něco si šuškali a Beth kývla.
Pak na mě zavolala abych šla blíž, ale než jsem udělala krok tak jsem spatřila v zadu vyděděného Martinuse s květinami v rukou...

"MARTINUSI!!!!!" zakřičela jsem přes chodbu a on se na mě otočil...

Pustil květiny a běžel rychle ke mě..
Já jen stala se slzami v očích a za chvíli jsem byla v jeho Náruči...

"Zlato?! Co se děje?" zeptal se a já se zastavila...

"Víš, pojd se mnou... Sestra nás dovede ke mě na pokoj..." Řekla jsem a zavolala jsem sestru...

Přibehla a šli jsme..
Martinus musel být chvíli za dveřmi ale za chvíli už mohl vejít a byli jsme zde sami dva...

"Tak?" Řekl v slzách a já začla skoro taky brečet...

"Martinusi já... Já mám.... L..e...u..kémii" vykoktala jsem ze sebe a on stal nehybně a slzy mu začli pomalu téct...

💞💞💞💞
AHOJ!!! JSEM ZPÁTKY PO DELŠÍ DOBĚ! OMLOUVÁM SE ZE NEVYCHÁZELI KAPITOLY ALE ČASU BYLO VÁŽNĚ MÁLO....
TEDKA BYCH MĚLA PSÁT PRAVIDELNĚ!!!!