Wow..
Sám Martinus Gunnarsen mi dal své číslo..
Hned jsem si ho uložila a napsala jsem mu..
Me:
"Ahoj, to jsem já Lau.."
Martinus:
"Ahojky😘.. jak pak se máš?"
Me:
"Fajn, co ty??💚"
Martinus:
"Úžasně, když si mi napsala.😏"
Pousmála jsem se nad touhle zprávou.
To je roztomilý, nikdy mi to žádný kluk nenapsal..
Mam zas trochu závratě. Bože, to už mám pár dní takhle, ale tak to bude ok...
Mamka to ví, ale ta řekla taky že to bude "dobrý"..
Martinus:
"Lau? Jsi tu?"
Me:
"Jj, neboj. XD"
Martinus:
"Jsem se bál, že si na mě zapomněla 😏"
Me:
"Na tebe?! Nikdy!😂💚"
Martinus:
"😘"
Je super
Chvíli jsme si ještě psali a pak jsem mobil odložila protože mě:
1. bolela zas hlava
2. Zas volala máma dolů.
"Tak co ve škole?" Zeptala se máma když mi pomáhala umývat nádobí..
"Um, jo, náhodou super" odvětila jsem a usmála jsem si, i přesto že mě neskutečně bolela hlava..
"Hmm, to je fajn. Jinak chci se omluvit, že jsem si vylévala na tebe zlost, kvůli tomu vyhazovu.. strašně mě to mrzí zlato.." řekla a úsměv vystřídali slzy..
"Jo, mami. V poh.." nestihla jsem doříct, protože jsem viděla že mi začla téct krev z nosu...
Otřela jsem se a odešla jsem do svého pokoje, kde jsem si lehla na postel a usnula jsem...
FEW WEEKS LATER:
Už týden jsem nešla do školy.
Bylo mi zas blbě.. mamka už mě objednala k doktorovi. Za ty týdny se to dělo častěji.. měla jsem závratě, vždy mi začla téct krev z nosu atd..
Rozhodla jsem se napsat Tinusovi, teď mají přestávku..
Me:
"Tinusi?"
Martinus:
"Lau?! Kde jsi?? Celý týden neodpovídáš ani ses neozvala!!"
Me:
"V klidu.. jen mi je blbě.. přinesl bys mi prosím úkoly po škole?💚
Martinus:
"Uff, strašně jsem se bál.. dobře sluníčko, přinesu. Ve 3 budu u vás 💚"
Me:
"Oki, děkuju moc 💚"
Super, budu ráda když Tinuse uvidím.. strašně mi chybí.
Já nevím, možná je to poprvé, co si něco takového doopravdy přiznám, ale já ho miluju...
Ano, miluje ho miliony holek po světě. Mají ho jako idola, on si může vybrat jednu z nich. Mě je to jedno..
Dobře, zase si nalhávám..
15:00
"Mami! Tinus mi za chvíli přinese úkoly jo?" Řekla jsem mamce..
"Ok." Odpověděla lehce a odešla na pohovor.
Za chvíli jsem dole slyšela zvonek..
Sebehla jsem dolů a otevřela jsem..
Před dveřmi stál Tinus, ve vínovém Triku, černých roztrhaných džínách, vlasy měl tak různě poházené a na tváři velký úsměv..
"Ahoj!! Neskutečně jsi mi chyběla!" Zakřičel Tinus a hned si mě přitáhl do obětí.. v slzách jsem se k němu přitáhla více a pozdravila jsem ho nazpět..
"Pojď dál, jestli chceš" řekla jsem koktavě...
"Jojo, moc rád" řekl a vešel dovnitř..
Ještě že mamka doma nebyla. Bála bych se její reakce, že je u mě kluk.
Ale tak je to kamarád..
Pomalou chůzí jsme šli směrem nahoru, do mého pokoje. Tinus mi dal úkoly na stůl a posadil se na postel.
Vydala jsem se směrem k němu, ale než jsem si stihla sednout, se mi až tak zamotala hlava a cítila jsem jak padám..
"Lau!" Zakřičel Tinus a rozběhl se ke mě..
Naštěstí mě stihl zachytit..
"Zlato, v pohodě?" Zeptal se..
"Am, já nevím.." odpověděla jsem nejistě...
"Tak neboj, teď jsi v bezpečí." Řekl, přiblížil se ke mě a spojil naše rty v jedny..
