Jen si to představte.
Jste v opuštěné škole v noci. Bůh ví proč tam ste tak pozdě ale jste tam .
Světla začínají tmavnout, chodbami se šíří ticho.
Cítíte něco temného ,něco co vás pozoruje.
Slyšíte jen svůj dech a rychle bijící srdce.
Najednou slyšíte skřípot ,jako když někdo píše křídou na tabuli, jde do ze třídy kde jste byly ani ne před chvílí.
Otevřete ale nikdo ,křídy jsou nehybné v krabici a na tabuli ani smítko.
Asi se vám to jen zdálo a chcete odejít.
Ale nejde to.
Dveře se zasekly.
Najednou uslyšíte šílený smích co jde ze zrcadla těsně u rohu.
Jdete se podívat protože vás přemohla zvědavost.
A místo vlastního odrazu vidíte ,kluka ve vašem věku od krve z krvavýma očima jak se na vás šíleně kouká a usmívá se.
Úsměv se mění v šílený smích.
Řekněte koho by to nevyděsilo?
A jsem tu s dalším dílem . Snad se líbil a vyděsil. Aspoň trošičku.
Asi si říkáte jako že mám tolik Kapitol z ničeho nic, tak vám to řeknu. Jsem na pracích ,nudím se všichni spí nebo jsou na mobilu. Máme totiž přestávku.
Tak jak si zlepšit náladu? Než psaním tohohle. 😁
