Dvojí život - Marcus and Martinus

7. kapitola

Pohled Jane

Když jsem seděla na místě, tak někdo zaklepal a do třídy vešli dva kluci.

Byli to Marcus a Martinus Gunnarsenovi.

Všechny spolužačky začly sborově ječet a pištět. Já jen tiše seděla a snažila jsem se jich nevšímat.

Né, že bych je neměla ráda, to ne, ale bojim se, že odhalí moje tajemství.

,,Uklidněte se!" zakřičela učitelka na holky, aby se uklidnily.

Holky okamžitě ztichly a snažily se uklidnit. Ale moc jim to nešlo.

,,Tak kluci, co kdyby jste se nám představili" vyzvala kluky učitelka.

,,Ahoj, jmenuju se Marcus Gunnarsen. Je mi 15 let. Mezi mé zájmy patří zpívání a fotbal" ujal se prvního slova Marcus.

,,Ahoj, jmenuju se Martinus Gunnarsen. Je mi 15 let. A mezi mé zájmy patří zpívání, fotbal a tancování" řekl Martinus.

,,Dobře, tak si jděte sednou do předposlední lavice u okna" řekla jim učitelka a oni ji poslechli.

Zbytek dne probíhal celkem v pohodě. Skoro celá škola je nadčená z toho, že k nám na školu chodí Marcus a Martinus.

,,Jane, můžeš na chviličku?" ozval se za mnou ženský hlas.

Pomalu jsem se otočila a podívala se do obličeje naší ředitelky.

,,Pojď se mnou do ředitelny!" řekla, otočila se na podpadku a odešla do řefitelny.

Nejistým krokem jsem se vydala za ní. Vůbec jsem netušila, co mi může chtít.
Vešla jsem do ředitelny a všimla si dvou skoro stejných kluků, kteří seděli na pohovce, která byla v ředitelně.

,,Jak jistě víš tohle je Marcus a Martinus" řekla a podívala se na mě. Pouze jsem přikývla a ona pokračovala.

,,Budu chtít, aby si je provedla po škole" řekla mi.

,,A proč já?" zeptala jsem se jí.

,,Protože si nejzodpovědnější a vim, že to zvládnéš" řekla mi a já se zmohla jen na přikývnutí a vyšla s klukama z ředitelny na chodbu.

Ahoj všichni!
Vítám vás u nový kapitoly.
Doufám, že se vám líbí.

                                       Vaše Katte