Bál se mě a tak se radši postavil.
***********************************************
Péťa:
Když na mě David křikl, ovládl mě strach. Polonahý se strachem v očích jsem stál naproti němu. Obešel mě a postavil se za mě. Své ruce prostrčil mezi ty mé svázané a začal mě hladit po bříšku. Svými rukami zajel výš, až se pomalu dotýkal mých bradavek. Přestával jsem skoro dýchat. líbilo se mi to ale příjemné mi to taky nebylo... Bylo to... smíšené.? Jo tak nějak..
Přišel ke mně zepředu a pohladil mi mou ubrečenou tvář. Zašklebil se, klekl si a začal mi rozepínat mé rifle. Vystrašeně jsem sebou cukal a Matěj s Jaroslavem si můj vystrašený pohled přímo užívali. ,,Prosím ne... prosím." říkal jsem uplakaně přes pásku, ale nebylo mi rozumět. ,,Davide, něco chce říct.." upozornil ho Matěj. Když si to tak uvědomuju je to teď poprvé co jsem promluvil. David mi nasadil zpět rifle a zapnul je. Postavil se a strhl mi rychle pásku, až jsem sykl bolestí. Pohodil jí na zem a šel si stoupnout ke klukům přede mě. Založil si ruce na prsou a díval se mi upřeně do očí. Teď máš možnost Peťule.! ,,Proč mi to děláte, co jsem vám udělal, co?" Křičel jsem přes vzlyky. ,,Ale ty nám neděláš nic... Jen máme rádi kluky s tělem boha." řekl rázným hlasem David. ,,A byl jsi snadná oběť, když se mi podřídíš." dodal s úsměvem. ,,Seru na tebe debile!" vykřikl jsem a vzápětí schytal silnou facku od Davida. Ucítil jsem krev na mém rtu. ,,Jseš jen obyčejná hračka, jen levná hračka." zakřičel a uhodil mě znovu.
*crrr* zachránil mě zvonek, který oznamoval přípravu na další hodinu.
David:
,,Zasloužil sis to.." řekl jsem mu během rozvazování rukou. Sklopil hlavu, oblékl si tričko a poté rychle odběhl ze šatny, slyšel jsem jeho běh, ale zastavil ho. ,,Nezapomněl sis tady klíče?" otočil se a zastavil. Po chvílí se za mnou vydal pro klíče. ,,Zamkl jsem, jen si pro ně pojď." usmál jsem se a držel je v ruce. Pomalým krokem ke mně došel a poděkoval šeptnutím. Rychle běžel pryč a ještě než se ztratil v tmavé chodbě, slyšel jsem naposledy bouchnutí dveří.
