,,No konečně jste tady." Řekl jsem s úsměvem.
************************************
Z pohledu Peťi:
Jen jsem tam klečel naproti Kubovi, který nad něčím přemýšlel. Najednou se otevřely dveře a dovnitř vešel David a za ním dva kluci. Byli to Matěj a Jaroslav. Jejich oči přitáhlo mé tělo a nemohli ten zrak odlepit. Vždyť tak dokonalé tělo nemám..
Vyrušilo je falešné zakašlání Davida.
Z pohledu Matěje:
Když nás David vedl s Jardou k tělocvičně a neřekl proč, lámalo mi to hlavou. Chodba byla tichá a my zastavili u klučičí šatny. Vešli jsme dovnitř a já uviděl tu malou hračku, byl jen v riflích. Petra. Má opravdu božské tělo. Nemohl jsem z něj spustit oči ani Jaroslav ne. Jo všichni jsme teplouši, no a?
Chtěl jsem jít k němu a sáhnout si na tělo boha, ale zarazila mě Davidova ruka. Nechápavě jsem se na něj podíval a on nasadil výhružný pohled. Radši jsem odstoupil. ,,Pak ti to vysvětlím." řekl David a šel blíž k Petrovi.
David:
Nechci, aby na něj někdo jinej než já sahal, nik k němu ale necítím. Šel jsem k němu a on se začal třást. Přistoupil jsem k němu zepředu a začal mu jezdit rukou po hrudi. Snažil se mi vykroutit z rukou. Jen jsem se na něj usmíval a jel níž k jeho riflím. Začali mu téct slzy z očí a kroutil hlavou ze strany na stranu. ,,Ty nechceš? Nedělej ze sebe netykavku." řekl jsem mu a šibalsky se usmál. Sklopil hlavu hlavu a já mu trochu sesunuté rifle vyhrnul zpět. ,,Vyberu si to od tebe jindy." Pošeptal jsem mu do ucha a když jsem odcházel ke klukům ,tak jsem si do něj ještě kopl. Svalil se na zem a ležel tam jako kus použitýho hadru. ,,Postav se." křikl jsem na něj. Bál se mě a tak se radši postavil.
