Forever yours (Loki x Sigyn)

Musíš přežít!

Ahojte, 

nejdřív chci poděkovat za velikou podporu a hvězdičky. Je to pro mě velkej šok (asi proto, že je tady milion lepších příběhů na téma Loki). Předchozí slib, že v téhle kapitolce budou už konečně hry, mi nějak nevyšel. Sorry :-( Ale slibuju (tentokrát už na 100%), že příští kapitolka bude celá o hrách. 

Adri <3

„Řekneš mi už konečně ten skvělý plán, který ti má zítra zachránit život?" Zeptal se mě Thor.

Obrátil jsem oči v sloup. Nejradši bych mu vyřízl jazyk. „Ne" Procedil jsem vztekle skrz zuby. Zoufale jsem si přál vidět Sigyn ale jak? Do zahrad nepřijde a já už do jejích komnat znova nepůjdu. V komnatách Thor pořád řešil, jak nás dostat z Laurécie. Pořád dokola samé nesmyslné plány samou nudou jsem z toho usínal.

„Zajímalo by mě, kde bereš tak nesmyslné plány." Řekl jsem nahlas své myšlenky.

„Alespoň se snažím nás odsud dostat a nepřihlašuju se do nějakých pitomých her." Odsekl Thor. „Víš, už od doby, kdy jsi mi řekl, že ses přihlásil do her. Chtěl jsem se zeptat co všechno si ochoten obětovat pro Sigyn?"

Jeho otázka mě zarazila a upřímně ani já sám jsem neznal odpověď. Co jsem pro ni vlastně ochoten obětovat?

„Takže?" Dotíral Thor s nakrčeným obočím.

„Všechno" Odvětil jsem prostě po dlouhém přemýšlení.

„Tohle se ti nepodobá." Překvapeně vykulil oči. „Ale je pravda, že láska dělá s člověkem divy."

„To je nesmysl. Dělám to jenom proto..."

„Ano? Proč?"

„Já..."

„Tak už to řekni! Si zamilovaný. Můj bratr se zamiloval." Smál se jak blázen.

Nejradši bych ho v tom momentě zabil. Ten tupec.

„Už jsem myslel, že se toho nedožiju."

Zatínal jsem zuby co nejvíce to šlo, ale po jeho předchozí větě už se prostě nešlo udržet.

„Mlč už kruci." Zařval jsem, ale to ho rozesmálo ještě víc.

Odevzdaně a zároveň naštvaně jsem si lehl do postele a pokusil se usnout. Naštěstí se mi to podařilo.

Ráno mě zase probudily Thorovi řeči. Nejradši bych toho idiota zabil. To že se stal králem v podstatě hrstky Asgarďanů mu vlezlo do hlavy.

Stál jsem v komnatách a připravoval se na hry. Fyzicky i psychicky jsem byl naprosto mimo.

„Je čas." Oznámila služebná Kaora. Sebral jsem poslední zbytky své odvahy a odebral na místo přesně určené na hry a na souboje tohoto druhu.

__________________

Sigyin pohled:

Mé trápení bylo nekonečné. Pořád dokola jsem se musela ptát proč se Loki změnil z citlivého boha na hajzla, který neví, co jsou to city. Už dávno jsem měla být v aréně, ale místo toho jsem přecházela po komnatě jako nějaká zoufalka. A dost! Mám toho plný zuby! Jdu za ním.

Běžela jsem do stájí, osedlala koně a vyjela.

„Loki?" Vykřikla jsem za ním. Instinktivně se otočil a nepatrně se usmál tím úsměvem, který si schovával jenom pro mě.

„Sigyn" Odvětil suše a pokynul Thorovi aby nás nechal.

Přešla jsem jeho otrávenou odpověď a spustila: „Loki seš jsi vážně jistý tím co se hodláš udělat? Pořád můžeš utéct."

„Ano jsem a nikam utíkat nebudu. Nejsem zbabělec."

„Ach ta tvoje zatracená hrdost!" Vykřikla jsem a sesedla z koně.

„Sigyn nechci se loučit hádkou." Cítila jsem jeho horký dech na zátylku. Určitě stál za mnou. Měla jsem tak silné nutkání líbat každou píď jeho těla. On jakoby, věděl, na co myslím a otočil mě tak prudce až jsem mu narazila rukama na hruď. Jeho polibky byly plné citů všemožné povahy. Právě v tu chvíli mi připadal útěk lepší než se dívat na jeho smrt.

„Loki, chci abys věděl, že tě miluji více než svůj život."

„Taky tě moc miluji."

„Slib mi, že to přežiješ."

„Slibuji."     

Tak jo další kapitolku se budu snažit napsat co nejdříve. Kdybyste měli nějaké připomínky, nápady nebo prostě cokoliv budu ráda za všechno. (I chybami se člověk učí). 

Adri <3

Jo a ještě kdyby se se mnou chtěl někdo spojit jinak než přes Wattpad tady je můj fb: Adri Vajsová