Poslední z nás

Královna světlonošů

"Co chceš jako teď dělat?"zeptal se Joalie Tess."Nevím prostě za nima zajdu a pokusím se jim to nějak vysvětlit."-"To by jsi někde musela najít podělanýho světlonoše, vždyť víš že nevíme kde mají základnu."-"To nemusíš hledat daleko,"ozvala se za nimi Marlene. "No vidíš, chceš světlonoše a máš tu samotnou královnu světlonošů."-"Co tu děláš Tess,"zeptala se Marlene. "Byla jsem za Robertem."-"A nevíš kde je, potřebuju s ním taky mluvit." Tess se uhnula stranou a odhalila tak Marlene tělo Roberta. "Potřebovala jsem ho živého."-"Máš smůlu, prostě jsme tu byly dřív. Ohledně těch zbraní, chci je zpátky."-"Ale já za ty zbraně zaplatila."-"No a?"-"Tess...takhle to nefunguje. Já za ně zaplatila to znamená, že musíš udělat něco proto aby jsi je mohla dostat. Potřebuju něco dostat z města ven. Dostanete vaše zbraně zpátky a ještě něco navíc když to pro mě uděláte." Tess se otočila zády k Marlene a přišla k Joaliemu. "Tak co chce se ti do toho nebo ne?"-"Ahmm jo, jdeme." Tess se otočila na Marlene. "Jdem do toho."-"Tak jo pojďte za mnou." Joalie šel za Tess a Marlene a přemýšlel o tom co po nich po tak dlouhé době bude asi chtít. Vyšli schody nedalko od místa kde teď leželo Robertovo tělo. Najednou se Marlene prudce schovala za tanker s vodou. Koukala na dveře, které byly na proti nim. Kolem nich procházel voják. "To co potřebuju propašovat ze zóny je za těmi dveřmi,"řekla Marlene. "Jak se tam chceš dostat, je tam plno vojáků."-"Vím že to není tvůj styl ale můžeme se kolem nich neslyšně proplížit aniž by o nás věděli."-"No tak jdeme ale nic neslibuju." Marlene šla první. Vyšla schody hned za protějším rohem. Tess a Joalie jí následovali. Nahoře bylo něco kolem deseti vojáků. "Hele Joalie propliš se za něj, já vezmu toho naproti němu,"řekla Marlene a ukázala na dva vojáky opodál. Byly v domě a mluvili spolu. Joalie vlezl dovnitř rozbitým oknem a dostal se potichu za vojáka. Marlene udělala to samé. Oba byly na svých místech. Joalie se vrhl na vojáka před ním, vzal ho pod bradou a trhl mu hlavou do strany a dozadu. Hlasitě to zakřupalo. Tělo jenom potichu položil na zem. Voják naproti němu už také ležel s nožem v krku a vydával chraplavé zvuky. Ostatních osm vojáků bylo mimo budovu. Tess se najednou postavila a dva z nich co byly naproti ní střelila do hlavy. Zbylí vojáci se schovali za různé barikády. Marlene vystrčila hlavu a všimla si vojáka co šel směrem k ní. Rychle se postavila, dvakrát vystřelila. Jeden ze zbývajících pěti si jí všiml. Sice nestačil zachránit kolegu ale střelil Marlene do břicha. Spadla na zem a držela se za břicho. "Kurva, hajzl jeden." Joalie rychle doběhl k ní. "Dobrý nech mě, střelil mě jenom do boku." Joalie se otočil, přikrčil se u zdi a poslouchal. Zbylo jich jenom pět. Joale proskočil rozbitým oknem. Připlížil se zezadu k jednomu z nich a chytil ho pod krkem. 

Postavil se a udělal si z něj živý štít. Popošel dopředu, namířil zbraň a začal střílet. Trefil tři. Ten , kterého držel pod krkem, se snažil vysmeknout. Joalie s ním švihl o zem a dupnul mu na hlavu. Ozvalo se slabé křupnutí. Tess doběhla k Joaliemu a zbylé dva zabila. Marlene k nim přišla. "Pojďte už to není daleko a nemáme moc času. Došli ke dveřím. Marlene se zapřela ale nešli otevřít. "Joalie pomoz mi s tím." Joalie si vlezl ke dveřím a zapřel se. Otevřeli je čímž se dostali dovnitř. Marlene s Tess dveře zablokovali. "Dělejte jdem!" Joalie a Tess poslechli a šli za ní. Marlene došla ke schodům, opřela se o zábradlí a šla nahoru. Vylezli na střechu. Joalie se rozhlédl po části města, která byla vidět. V dálce zaslechl výbuch. "To jsou tví lidé?"-"Spíš to co z nich zbylo." Přišla ke střešnímu oknu. Otevřela ho a seskočila dolů. Joalie s Tess jí následovali. Byla to nějaká stará půda. Marlene se ani nezastavila a došla ke dveřím. "Joalie?" Joalie pochopil, že potřebuje pomoct. Zapřel se a otevřel dveře. Marlene se neudržela na nohou a vpadla do místnosti. Nějaká holka po něm vyjela s nožem. "Nech jí být, hajzle."-"Vou klid, klid" a chytil jí ruku s nožem. "Pusť jí Joalie, a ty se sklidni jsou s námi......"